08_duben

Po probuzení se vedle něj nachází opět džbán vody a chléb. Žíznivý kacíř vypije všechnu vodu, do které je přimíchána omamná látka a opět upadá do velmi tvrdého spánku.

Opět se vzbudí a jeho cela je celá osvícená. Hrdina si ji prohlíží a zjišťuje, že si svoji kobku představoval zcela odlišně. Její obvod je sotva poloviční, půdorys je čtvercový a zdi jsou pokresleny ohyzdnými symboly ďáblů.

Hrdina se zaměřuje na sebe. Zjišťuje, že leží na dřevěné desce a je svázán řemeny. Jediné, co nemá svázané je hlava a levá ruka, aby si mohl podat jídlo. S hrůzou zjišťuje, že jídlo, které mu bylo přichystáno je velice kořeněné (zužuje ho tedy velká žízeň) a džbán s vodou mu byl odnesen. Kacíř se zadívá ke stropu a vidí namalovanou osobu, která je zosobněním Času. Postava drží místo kosy v ruce kyvadlo, které se pozvolně kývalo z jedné strany na druhou a zároveň se posouvalo stále níže k trestanému. Trestanec si uvědomí že druhým nástrojem, který ho má zabít je kyvadlo. Plynou dny, během kterých hrdina přemýšlí, jak se může zachránit. Napadne ho pomazat řemeny jídlem, které dostal. Učiní tak a krysy, kterými se cela jen hemží, řemeny rozkoušou. Trestanec byl zbaven pout a zvedl se na nohy, kyvadlo začalo stoupat vzhůru.

Hrdina si uvědomil, že je sledován, a tak začal prohlížet celu. Všiml si, že železné pláty jeho cely jsou rozžhavené a je cítit dým. Stěny se začaly přibližovat a nutily hrdinu, aby skočil do studně. Hrdina takto učinit nechce. Nakonec mu nezbývá nic jiného než do jámy skočit.

Náhle slyší hluk a hlasy lidí, stěny se začnou vracet zpět. V poslední chvíli, když už kacíř klesá do propasti, ho vytáhne ruka kapitána Lasalla – do Toleda vkročila francouzská armáda, a tak se inkvizice ocitla v rukou nepřátel.

IV) Charakterizace postav

Odsouzenec – nejmenovaný, odsouzen inkvizicí za kacířství, vede vnitřní monology (otázka života a smrti

Kapitán Lasalle – francouzský důstojník z dob francouzské revoluce, osvobozuje trestance

V) Kompozice knihy

Doba a místo děje: Toledo, Španělsko; španělská inkvizice – začátek 19. století

Jedná se o epickou povídku s prvky hororu z období romantismu (romantické prvky: tajemno, neznáme minulost hrdiny – tajemný hrdina).

Kniha je psána ich – formou (o vypravěči ví čtenář velmi málo informací, ani jméno není uvedeno) a kompozice je chronologická.

Autor píše spisovným jazykem, objevují se i zastaralé výrazy (kutna, chřípí), latinské či francouzské citáty, řečnické otázky a personifikace (duše klesá do podsvětí).

VI) Okomentovaný citát

"Rád bych přitiskl rudé stěny ke své hrudi jako plášť věčného míru. "Chci smrt," říkal jsem si, "jakoukoli smrt - jen ne smrt v jámě!" Já blázen! Což mi dosud nenapadlo, že planoucí železo mě má zahnat právě do jámy? Cožpak bych vydržel ten žár? A kdybych i vydržel, mohl bych vzdorovat jeho tlaku?