1.

1. ŘECKÁ PŘEDSOKRATOVSKÁ FILOSOFIE A VRCHOLNÉ OBDOBÍ ŘECKÉ FILOSOFIE – SOFISTÉ, SOKRATES

   1. Hlavní období antické filosofie – periodizace a charakteristika

Předsokratovská filosofie (přírodní)

• Kolébkou – Athény

• Městský stát - polis

• Hledali pralátku – arché, monoteistické a polyteistické tendence

• Hmota vs. apeiron (nehmotný, abstraktní)

• Miléťané (Tháles, Anaximandros, Anaximénes), Pythagoras, Herakleitos, eleaté (Xenofanes, Parmenidés, Zenon z Eleje), Empedokles, Anaxagoras, atomisté (Demokritos)

Sofisté a Sokrates (vrcholné období)

• Antropologický obrat – učení rétoriky, argumentace

• Sofisté - Protagoras, Gorgias

• Sokrates – etický intelektualismus, Platón, Aristoteles (2. ot.)

Helénistické období

• Nejdelší, roztříštěné

• Prolínání kultur

• Etika v popředí

• Stoikové, epikurejci, skeptici, novoplatonici, eklektici (2. ot.)

  1. Charakteristika filozofických škol a předsokratovských filozofů

Milétská škola

• Milétos – obchodní přístav v Malé Asii

• Arché – pralátka

• Monismus – 1 princip – hylozoismus (hýlé + zoé – hmotné + živé)

• Tháles z Milétu – arché = voda, vlhko

• Anaximandros – apeiron = neurčité, neomezené, nemá hranice, amorfní

• Anaximénes – arché = vzduch

Pythagoras

• Základem všeho je číslo – stavební prvky světa

• Sektářské prvky – náboženský řád = Kroton – esoterické (tajné) – autorita mistra, autos efá – já sám, předtím exoterické (přípravné, veřejné)

• Heliocentrismus – Slunce je středem vesmíru X geocentrismus

• Víra v reinkarnaci

• Magická desítka – 10 protikladů musí být v harmonii, např. liché a sudé, jedno a mnohé

Herakleitos

• Nauka o dialektice (dvojí význam) – vše plyne (panta rhei), nevstoupíš dvakrát do stejné řeky a umění vést dialog, navazuje Hegel

• Status quo = neměnný - neexistuje

• Arché = praoheň

• jednota a boj protikladů – kdybychom nevěděli, že je něco studené, nevěděli bychom ani to, že to je teplé

• logos - na začátku bylo slovo, ne Bůh

Eleaté

• nezabývají se hledáním pralátky, ale spekulují

• Xenofanes – panteismus = bůh je obsažen ve všem, zesměšňuje antropomorfní podobu bohů (Kdyby měly krávy své bohy, vypadali by jako krávy a volové?)

• Parmenidés - epistémé = rozum = pravé, objektivní poznání, doxá = mínění, zdání (klamné), „Jen jsoucno jest, nejsoucno není a nemůže být myšleno“ – celý svět je zaplněn

• Zenón z Eleje – dialektika v druhém významu – rétorika, dialog, aporie = odmítání nekonečna, letící šíp, Achilleus a želva

Empedoklés

• 4 neměnné živly – oheň, voda, vzduch, země

Anaxágorás

• Semena, spermata – nekonečně mnoho, pasivní, věčné, bez energie

• Nús – rozum, hybná síla

• Dualismus = základ světa X monismus (miléťané)

Atomisté

• Demokritos – atomy, nekonečně mnoho, nedělitelné, věčné, vyplňují zcela svůj prostor, časem se rozpadnou, vnitřní síla = ananké, etika – blaženosti dosáhnu střídmostí = ataraxiá, pohrdání smyslovými požitky

  1. Vysvětlete přístup sofistů k člověku, etice, zhodnoťte jejich relativismus