1.

Sofisté

• Rozvoj myšlení, učitelé moudrosti, studium argumentace, rétoriky – pravdu má ten, komu je za pravdu dáno

• Protagoras – „Člověk je mírou všech věcí, jsoucích, že jsou a nejsoucích, že nejsou.“ – člověk určuje to, co je, podle toho, jak to vnímá = agnosticismus i u náboženství

• Gorgias – zpochybňuje úplně existenci člověka, 3 předpoklady: Nic neexistuje, kdyby něco existovalo, bylo by to nepoznatelné, kdyby bylo něco poznatelné, nebylo by to sdělitelné (objektivní poznání není možné X Sokrates)

  1. Sokrates, etický intelektualismus

• Pomáhal lidem v tvorbě myšlenek metodou rozhovoru a dialektiky

• Kladení otázek, antropologický obrat – začíná se zabývat jedincem

• Objektivní poznání je možné

• Etický intelektualismus = „Není lidí zlých, jen hloupých.“ – lidé dělají zlé věci, protože je nikdo nenaučil, že jsou zlé, pojmy z etiky se dají naučit, poučení vede ke ctnosti, základ ctnosti je sofrosyné = uměřenost

• „Vím, že nic nevím.“ (agnostik – svět není možné poznat jako celek)

  1. Malé sokratovské školy

Megarská

• Logika, paradoxy

Kyrénská (hédonická)

• Požitky, slasti místo ctností

• Cíl = individuální štěstí

Kynická

• Největší vliv, opak hedonické

• Lhostejnost ke světu, askeze, kult práce

• Diogénes – pes = kyon – když člověk něco vlastní, je podplatitelný, aby byl člověk vnitřně svobodný, nemůže nic vlastnit a nemůže mít vztahy s ostatními lidmi – žil v psí boudě, aby to dokázal