10aAB-Trasování a tvorba itineráře+Charakteristika slohů od antiky po gotiku

1cm na mapě:

1:25 000 je 25 000cm= 250 m ve skutečnosti

1:50 000 je 5 0000cm = 500m ve skutečnosti

1:100 000 je 100 000cm= 1000m ve skutečnosti

Orientační body jsou místa dobře viditelná a znázornění na mapě. Jako orientační bod může sloužit naprosto cokoliv. Tyto body musí ale vždy mít nápadný vzhled. Vhodné orientační body mohou být věžovité stavby, stožáry, mosty, osamělí stromy, kopce, údolí, řeky, rybníky, pomníky, kraje lesa.

Vrstevnice

Vrstevnice je křivka, která na mapě či v terénu spojuje body se stejnou, předem určenou nadmořskou výškou. Pro vyhotovení vrstevnicové mapy jsou vrstevnice voleny s pravidelným výškovým rozdílem – ekvidistancí (základním intervalem vrstevnic). Ten bývá uveden v legendě.

Křivka, která na mapě či v terénu spojuje body se stejnou nadmořskou výškou, se nazývá horizontála.

V místech, kde jsou vrstevnice na mapě hustěji u sebe, je v terénu svah strmější. Výškový rozdíl mezi dvěma sousedními vrstevnicemi určuje ekvidistance (základní interval vrstevnic). Pro terén pod vodou se používají tzv. hloubnice. Rozestup mezi vodorovnými rovinami se nazývá interval.

• Spádovka – krátká čárka kolmá na vrstevnici. Zakresluje se ve směru klesání.

• Terénní hrany – linie označující místa s přírodními (hnědá barva) nebo antropogenními (černá barva) terénními hranami.

• Kóty – body se značkou a uvedenou nadmořskou výškou

Druhy vrstevnic

• Základní – vrstevnice o výšce, která je dělitelná základním intervalem. V mapě jsou vyznačeny tenkou hnědou linií, nepřerušovaně. Jsou uzavřené.

• Zdůrazněné (zvýrazněné) – vrstevnice, jejichž výška je dělitelná násobkem (obvykle pětinásobkem) základního intervalu. Zjednodušeně řečeno, každá pátá vrstevnice je zdůrazněná. V mapě jsou značeny hnědou, nepřerušovanou, uzavřenou a silnou linií.

• Doplňkové – vrstevnice s polovičním nebo čtvrtinovým intervalem. Používají se v takových místech na mapě, kde základní vrstevnice nestačí k vystižení tvaru terénu. Zakreslují se tenkou, hnědou, přerušovanou (délka mezery je kratší než délka čáry) linií. Nemusí být uzavřené, bývají doplněny popisem.

• Pomocné – zjednodušené horizontály, která se používají pro místa s nestálým reliéfem, zejména v místech uměle vytvořených terénních tvarů (např. v oblastech povrchové těžby). Značí se tenkou, hnědou, přerušovanou (délka mezer a čar je stejná) linií. Nekótují se.

Tvorba itineráře

= tvorbou itineráře rozumíme, přesné stanovení časového programu a vzdálenostního rozmezí zájezdu
a) program si musíme rozvrhnout podle toho, jak máme navrženou trasu zájezdu
b) bez itineráře bychom nemohli provést následnou kalkulaci (čekací doby, částečný výpočet diet řidičů)
c) itinerář se tvoří na každý den zájezdu zvlášť
d) je tam udané přesné časové rozmezí, které máme na každou památku zvlášť
e) popřípadě můžou pro orientaci posloužit mapy
f) v itineráři jsou udány i přestávky a osobní volno pro účastníky zájezdu


Náležitosti itineráře: