12.BAROKO v čechách
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
RANÉ (1650-1700)
VRCHOLNÉ (1700-1740)
POZDNÍ (1740-1800)+ rokoko a klasicismus
První barokní památka = Matyášova brána – pochází již z počátku 17.st.
ARCHITEKTURA
1. RANÉ OBDOBÍ
u nás pracují především cizinci- Italové, Němci
Andrea Spezza: Valdštejnský palác na Malé Straně (mansardy)
Carlo Lurago: Klementinum (jezuitská kolej na Starém Městě)
Humprecht u Sobotky
Francesco Caratti: Černinský palác
Giovanni Baptiste Mathey: zámek Trója
2. VRCHOLNÉ OBDOBÍ
- staviteli jsou cizinci u nás zdomácnělí + naši stavitelé
Kryštof Dientzenhofer:
vytvářel stavby složitých půdorysů:
Chrám sv. Mikuláše (Malá Strana)
Kaple ve Smiřicích
Loreta (podílí se na stavbě)
Kilán Ignác Dientzenhofer:
syn Kryštofa, dokončoval mnoha otcových staveb
většina jeho církevníích budov (hlavně kostely) je typickou ukázkou tzv. barokního dualismu – poměrný klid vnějších fasád je v ostrém kontrastu s vnitřní dynamikou. Interiér je tedy řešen nezávisle na exteriéru.
Chrám sv. Mikuláše (Staroměstské nám.)
dokončil některé stavby svého otce (např. kopule sv. Mikuláše na MS)
Giovanni Battista Alliprandi:
Kostel Nejsvětější Trojice- Kuks
Giovanni Santini Aichel = Jan Blažej Santini
Ital, který u nás zdomácněl
vytvářel tzv. „barokní gotiku“- využívá gotické stavby, které přestavuje ve stylu baroka
Kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru n.S.
(půdorys hvězdy, UNESCO)
Zámek Karlova Koruna- Chlumec n.C.
František Maxmilián Kańka
dokončil mnoho rozestavěných staveb, např. Klementinum -Astronomická věž, Černínský palác
3.POZDNÍ OBDOBÍ
dostavby rozestavěných barokních budov, přechod k rokoku a klasicismu, např. klasicistní přestavba Pražského hradu, úprava Černínského paláce
baroko zanechalo stopy i v lidové architektuře- tzv. selské baroko
(průčelí statků- brána se štítem + boční branky), kapličky a sochy v přírodě
SOCHAŘSTVÍ
v době pobělohorské nevznikala díla našich umělců, opět přicházejí cizinci
mezi nejvýznamnější sochaře patří:
Ferdinand Maxmilián Brokof
Matyáš Bernard Braun
další významní sochaři:
Matěj Václav Jackel
Jan Brokof
Ignác Fr. Platzer
Ferdinand Maxmilián Brokof (1688-1731)
syn Jana Brokofa
9 ks sousoší pro Karlův most (např. sv. Vojtěch, sv. František Xaverský)
výzdoba průčelí Morzinského paláce –mouřeníni (Nerudova ul.)
Matyáš Bernard Braun
(1684-1738)
z Tyrolska
sochařství v Čechách pozdvihl na světovou úroveň
pracoval jako řezbář (lipové dřevo), dále pracuje s mramorem a pískovcem
1. dílo pro Prahu= Sousoší sv. Luitgardy (Karlův most)
další tvorba:
Sousoší Noc a Den ( Praha- u míčovny v zahradě, den byl zničen)
Sv. Juda Tadeáš – postava starce z lipového dřeva
Morové sploupy (Teplice, Jaroměř)
Trpaslíci (původně na Kuksu, dnes v Novém Městě nad Metují-zámek)
Plačící žena (pomník-náhrobek v Jaroměři)
Alegorie Ctností a Neřestí (24 soch-ženských postav se symboly, znázorňují kladné a záporné vlastnosti- na Kuksu)
Betlém (soubor soch ve skalách nedaleko Kuksu, např. Garin, Onufrius, Maří Magdalena...)