14) Starověk, středověk

Organizace katedrálních škol:

• správou církve – řízeny Magister scholarum (správce škol) = nejvyšší duchovním autoritou odpovědným za vzdělávání

• Studenti a kněží podřízeni 1duchovnímu (Magister scholarum),

• Magister scholarum= zodpovídá za řád školy

  • Pomocníci při výuce

• Výuku často vedl pomocníci (vicescholaři nebo nižší učitelé)

  • Zodpovědní za jednotlivé předměty, především gramatiku, rétoriku nebo základy logiky

Zkoušky a hodnocení

• Systém zkoušek, mohly vést až k titulu Magister secundus → vznik dnešních titulů

• Titul znamenal= úspěšné zvládnutí pokročilá studia → univerzitě nebo k výkonu určitých funkcí v církvi

• Úspěšné zvládnutí studia potvrzeno církví nebo příslušnou institucí

Poutní školy= spíše „střední škola“

• Vznik při poutních místech nebo klášterech.

• Základní vzdělání pro děti poutníků/ místní obyvatele v oblastech významných poutních míst

• I pro dívky

Zaměření poutních škol:

• Náboženské vzdělání související s poutními cestami, liturgií, náboženskými rituály a křesťanskými hodnotami

  • Základy náboženské výchovy (biblické příběhy, modlitby, liturgie, církevní dějiny)

  • Výuka latiny pro účely církevních rituálů a modliteb.

  • Základy organizačních dovedností, pokud byly školeny děti nebo dospělí, kteří se podíleli na organizování a vedení poutí

• Studium biblických textů, modliteb, historie církve a poutních míst

• Vedeny kláštery nebo církevními institucemi

• Školy nebyly tak formální a systematické

  • Ale stále střední úroveň, protože jejich výuka byla zaměřena na praktické a náboženské vzdělání, důležité → poutníky a návštěvníky poutních míst

UNIVERSITY= „vysoká škola“

• Instituce vyučující nejvyšší vzdělání → v bohatých městech

• Univerzus= vševěda/ vše pojímaje

• Universitas= spojení, všeobecnost

• Cíl= dosáhnout vzájemného propojení věd, aby se vztahovaly ke světu

• 1. univerzita v Cařihradě → název: Akademie

• 1. univerzita v Evropě 1119 v Boloni

• Později Cambridge

Založení univerzit

• základě církevního povolení, tzv. papežské buly, která stanovovala právo udělovat akademické tituly

• Některé univerzity vznikly i díky podpoře světských panovníků, ale církevní vliv zůstával klíčový

  • (např. Univerzita Karlova byla založena Karlem IV., ale s podporou papeže).

Správa a organizace

• Řízeny rektorem a spadaly pod dohled místního biskupa

• Studium vedeno podle církevního kanonického práva a všechny fakulty měly církevní kontrolu, zejména teologické

• Fakulty

  • Teologická fakulta= nejvýznamnější a nejvíce pod dohledem církve – připravovala duchovní

  • Právnická fakulta= zaměřovala se na církevní právo (kanonické právo), později i na světské právo.

  • Lékařská fakulta= ovlivněna církví, léčení → službu blízkou duchovnímu poslání

  • Filozofická fakulta= základní vědy (trivium a quadrivium) jako příprava pro další studium