15. Impresionismus

- Není použita ostrá kontura, v divákově oku vzniká dojem chvějící se plochy.

- Nepoužívali černou barvu.

Literatura

- V literatuře impresionismus ovlivnil především rozvoj lyrických žánrů, neotřelých básnických obrazů, zvukových asociací = (přirovnání na základě podobnosti), melodičnosti (uplatnila se zde tzv. Lyrizovaná próza: uvolněná kompozice, oslabení příběhu, fragmentárnost, lyričnost, poetismy, zachycení nálady, vůně, zvuku).

- v této době se však rodí i další příbuzné směry jako symbolismus a dekadence

- hlavními představiteli té doby byli např. Emil Zola, Charles Baudelaire nebo Otokar Březina

Salón

- nejvýznamnější výstava francouzského umění konaná v Paříži, pro francouzské malíře a sochaře 19. století byl Pařížský salon (Salon de Paris) jednou z mála příležitostí, jak představit svou tvorbu a současně si vydobýt společenské uznání širokého publika.

- Konal se v části Louvreru věnované této výstavě.

- Mohla se na ni však vystavovat pouze díla schválená a posouzená porotou, složenou ze zasloužilých akademiků, jenž dohlížel na zachování "čistoty" umění a vždy zastávali velice konzervativní a akademický postoj.

- Každý z umělců navíc mohl dodat maximálně tři díla.

Salón odmítnutých

- Císař Napoleon III chtěl uklidnit vlnu pobouřených umělců odmítnutých Salónem a proto si Nechal si předložit pár desítek přijatých i odmítnutých obrazů a dospěl k názoru, že jejich kvalita se od sebe až tak moc radikálně neliší. Rozhodl se proto uspořádat výstavu věnovanou výhradně umělcům, jejichž díla byla porotou odmítnuta.

- Pro řadu umělců to byla první možnost jak se poprvé projevit, jelikož zájem publika byl ohromný. Před obrazy se bouřlivě diskutovalo a vznikly spory o to, zda porota měla pravdu, či nikoliv.

Svůj základ Impresionismus čerpá hlavně ze tří pramenů

-( angličtí krajináři, barbizonská škola, Eduard Manet)

Angličtí krajináři:

- zastupovali jej především John Constable a William Turner jenž Zachycovali světlo a hru světelných paprsků. Sám Turner je někdy nazýván mistr světel a mlžných oparů.

Barbizonská škola:

- Jednalo se o vzor pro impresionisty, podle nich vyjížděli malovat do plenéru. Aby zde přímo v přírodě nacházeli motivy pro své obrazy.

- Byla to skupina francouzských malířů zaměřených na krajinomalbu, kteří se kolem roku 1830 usadili v okolí vesnice Barbizon poblíž Fontainebleau kde je inspiroval zejména Camille Corot.

- Umělci barbizonské školy, kterou založil malíř Théodore Rousseau, byli ovlivněni starými holandskými mistry a anglickými krajináři, jako byl John Constabl.

- Cílem malířů barbizonské školy byl odvrat od strnulého klišé v ateliéru komponované krajiny a návrat k reálné přírodě. Zde se zrodil nový směr ve vývoji krajinomalby zvaný plenér neboli malba v přírodě, pod širým nebem, (francouzsky en plein air).