16. Buržoazní revoluce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
5. května 1789 svolání generálních stavů ve Versailles
- měšťané (3. stav) se postavili proti králi, prohlásili se za představitele národa a nazvali se jako Národní shromáždění
-> vyžadovali konstituční monarchii - věřili v osvícenského panovníka, zákonodárce
- přidali se k nim někteří duchovní a zástupci šlechty
- král Ludvík XVI. chtěl zabránit pádu své moci - umístil na Bastilu děla
14. července 1789 zaútočil 3. stav na Bastilu
-> obránci Bastily přešli na stranu lidu
- král se s revolucí smířil -> vznik trikolóry - červená a modrá barva Paříže, bílá barva krále
- vytvářejí se měšťanské revoluční oddíly - Národní gardy - velitel byl markýz La Fayette
- měšťanům se nelíbilo, že vládne šlechta, která vlastní půdu
- dále se jim nelíbilo, že museli odvádět církvi desátky
- po Francii se rozšířila povstání proti feudální vrchnosti
srpen 1789 vyhlásilo Národní shromáždění Dekret o zrušení feudalismu
-> rolníci už nemuseli robotovat, získali svobodu, nemuseli platit desátky
26. srpna 1789 byla vydána Deklarace práv člověka a občana
-> obsahem bylo: rovnost lidí před zákonem, právo svobodně vyjadřovat své názory, právo vlastnit majetek a svobodně podnikat
-> byla vyjádřena podstata právního státu - stát si vynucuje dodržování právních norem a sám je dodržuje; na správu státu je nutné platit daň
- cordelieři (jakobíni) - původně členové diskuzního klubu, kde se diskutovalo o ústavě
- zástupci jakobínů - Robespierre [robspjer], Marat, Danton
1791 nová ústava - Francie se stává konstituční monarchií
- král má výkonnou moc, hlavní rozhodnutí jsou vázána na souhlas Zákonodárného sboru
- král jmenoval ministry, měl právo veto
- v ústavě bylo - svoboda tisku, slova, vlastnictví
- právo volit měli pouze majetní, kteří platili daně
- skupina pasivních občanů - sansculoti [sanskyloti] - ti, co neplatili daně
1791 vzniká Zákonodárné shromáždění
pravice - chce striktně dodržovat ústavu
umírnění - girondisté - chtěli vyvést revoluci z Francie dál do Evropy
- jejich představitelem byl Brissot
levice - cordelieři - chtěli ještě více oslabit královu moc
- byli proti názoru girondistů
krajní levice - republikáni - nebyli spokojeni s výsledkem revoluce, chtěli republiku
1792 vyhlásila Francie válku Rakousku a Prusku
-> u moci František II.(I.) a Fridrich Vilém II.
- revoluční písní vojáků se stala Marseillaisa (později francouzská hymna)
- král začal být ve spojení s cizinou
10. srpna 1792 radikálové zaútočili na královské sídlo Tuillerie [týlerí]
-> zatkli krále, sesadili ho a moc převzala Revoluční komuna (Obecní rada)
2. fáze buržoazní revoluce (21. 9. 1792 - 31. 5. 1793)
21. září 1792 zahajuje svou činnost nový orgán - Konvent
skládal se z girondistů (převaha) - obchodní a průmyslová buržoazie
jakobíni - cordelieři = „Hora“ (seděli v horních lavicích)
„bahno“ nebo „rovina“ - šlo jim pouze o to, aby revoluci přežili, nebyli nijak politicky vyhranění