17. Farma zvířat

Autor zde popsal vznik a praktiky totalitního režimu a osudech zvířat, která se vzepřou nadvládě člověka. Farma zvířat ve své době vyjádřila, často potlačované pocity většiny lidí, vůči bolševickému režimu.

Orwell s naprostou přesností popsal komunismus – systém, kde jsou si zprvu všichni rovni, ale postupně je většina rovných ovládána několika ještě "rovnějšími", což má za následek vývoj až k totalismu.

Děj se odehrává ve Willingdonu, městečku v Anglii, a v blíže nespecifikované době.

Hlavní myšlenka:

Hlavní myšlenkou je, že vůdci každé společnosti, zneužívají svého postavení. Jde jim především o moc a majetek. Mění si také pravidla podle svého. Poukázání na to, jak lehce se z původní hezké myšlenky "všichni jsou si rovni" stává "všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější". Jak se zvířata k nerozeznání podobají lidem a lidi zvířatům. George Orwell chce tímto dílem ukázat, že ti, co mají větší moc, mají také privilegia, že pro ně neplatí vždy to, co pro ostatní.

Děj:

Děj se odehrává na Pánské farmě, kterou vlastní pan Jones a jeho žena. Jednoho večera svolá kanec Major ve stodole poradu, ve které jim vysvětlil začátek revoluce. Po nějaké době vyhnala zvířata pana Jonese z farmy. Po jeho vyhnání se zvířatům vedlo dobře a měli i více jídla. Začaly stavět větrný mlýn, který ale po první bouřce spadl. Od dob co spadl mlýn, začaly všechny zlé věci, co se přihodily svádět na vyhnané prase Kuliše.

Jednoho dne si umírající vepř jménem Major svolá všechna zvířata a těsně před smrtí se jim pokusí předat své dlouholeté zkušenosti. Major brzy poté umírá. Rozzuřený Jones se spolu s několika dalšími sedláky pokusí dobýt farmu zpět, díky hrdinství zvířat se však podaří jejich útok odrazit a další útoky se již nekonají.

Farma prosperuje a prasata se dokonce přestěhují do Jonesova domu.

Prasata stále více využívají svého postavení a obohacují se na úkor pracujících zvířat. Ta jsou nespokojena.

Jednoho dne na farmu přijelo mnoho statkářů. Prasata pila a hlučně se s lidmi bavila, ale bylo již těžké rozeznat je od lidí. Zvířata byla opět zotročena.

Umělecký směr:

Byl antiutopista 20. století, je možné ho řadit do meziválečné anglické prózy, případně mezi autory píšící prózu s prvky sci-fi.

Další představitelé:

Literatura s prvky sci-fi – John Ronald Reuel Tolkien (Angličan), Clice Staples Lewis (Angličan)

Anglická literatura mezi válkami – John Galsworthy, George Bernard Shaw

Objasnění výrazů:

Antiutopie– je opak utopie. Myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky.

Alegorie – jinotaj, nepřímo vyjadřuje děj, vlastnosti lidé, nebo abstraktní pojmy