2. MO Chemie - Vazba
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
MEZIMOLEKULÁRNÍ INTERAKCE
Jsou to přitažlivé síly, které existují mezi kovalentními molekulami.
Rozdělujeme:
Vodíková vazba
Je to nejsilnější nevazebná interakce
vyskytuje se u sloučenin H s fluorem, kyslíkem a dusíkem. (H + atom prvku s vysokou hodnotou elektronegativity)
vodíkové můstky – kolem atomu H nejsou žádné další nevazebné elektrony – proto tvoří slabou vazbu s volným elektronovým párem na atomu další molekuly – takto vznikají H můstky!!!
Vodíková vazba se nachází také mezi tzv. dusíkatými bázemi v molekulách DNA. Působí tedy mezi jednotlivými vlákny DNA a jen díky ní se vykytuje tato sloučenina ve formě dvoušroubovice
vodíkové můstky způsobují fyzikální změny:
zvyšují teplotu varu (na štěpení H můstků je potřeba větší energie) – proto má H2O vysoký bod varu!!!
zvyšují viskozitu kapalin
mají vliv na rozpustnost látek (kovalentní sloučeniny se rozpouštějí ve vodě, mohou-li s ní tvořit H můstky)
např.: ethanol C2H5–O –H se ve vodě rozpustí, protože s ní MŮŽE tvořit H můstky, ALE chlorethan C2H5 – Cl ne, protože nemůže tvořit H můstky.
Van der Waalsovy síly
Jsou velmi slabé vazebné interakce, které se nachází i mezi nepolárními molekulami.
Jsou to síly mezi dočasnými dipóly (polární molekula má „kladný“ a „záporný“ konec a tvoří dipól), které vznikají při pohybu elektronů kolem jader vázaných atomů.
Jsou velmi slabé
Umožňují například zkapalňování vzácných plynů.
Interakce dipól-dipól a dipól-iont
přitahování mezi opačně nabitými konci polárních molekul (dipólů)
silnější než Van der Waalsovy síly
k této interakci dochází při rozpouštění polárních látek v polárních rozpouštědlech (solvatace)
pokud je rozpouštědlo voda, tak je to hydratace
Strukturní elektronové vzorce
vaznost atomu se definuje jako počet kovalentních vazeb, která z něho v dané sloučenině vychází
závisí na stavbě jeho elektronového obalu
některé atomy mají stálou vaznost (H-, O= )
Vaznost stejného prvku může být v různých sloučeninách různá
Vzorce oxokyselin
V molekulách oxokyselin se H obvykle neváže přímo na centrální atom, ale na KYSLÍK
Vzorce polykyselin
V molekulách polykyselin nejsou centrální atomy spojeny přímo, ale přes atom kyslíku.
Vzorce solí
Atom vodíku je v kyselině nahrazen kovem
Vzorce substituovaných kyselin
Vznikají nahrazením atomu O: atomem S, peroxoskupinou nebo halogenem.