2. MO Chemie - Vazba
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Větší rozdíl hodnot elektronegativity má za následek, že jsou vazebné elektrony posunuty více právě směrem k atomu s vyšší hodnotou elektronegativity.
Na tomto atomu tak vzniká v důsledku přiblížení vazebných elektronů záporný parciální (částečný) náboj δ - . Na druhém atomu vzniká kladný parciální náboj δ +. Vznik těchto nábojů má za následek vyšší teploty tání a varu a zvýšení elektrické vodivosti oproti molekulám obsahujících nepolární vazbu.
Typickou polární sloučeninou (rozpouštědlem) je voda H2O obsahující polární vazbu mezi atomem kyslíku O (X = 3,50) a atomy vodíku H (X = 2,20). (∆X = 3,50 - 2,20 = 1,30.)
IONTOVÁ VAZBA
Vazba se nachází mezi atomy s velmi vysokým rozdílem hodnot elektronegativity (∆X > 1,70).
To má za následek kompletní přitažení vazebného elektronu atomem s vyšší hodnotou elektronegativity.
Tento atom se tak stává aniontem, zatímco z druhého atomu se stane kation. Přítomnost elektricky nabitých částic (iontů) má za následek vyšší teploty tání a varu a vyšší elektrickou vodivost, než je u sloučenin majících kovalentní vazby.
Typickou iontovou sloučeninou je chlorid sodný NaCl (kuchyňská sůl). Atom sodíku Na má hodnotu elektronegativity (X = 0,9), zatímco atom chloru Cl (X = 3,0). Rozdíl hodnot elektronegativity těchto prvků X = 3,0 - 0,9 = 2,1 má za následek vznik iontů.
v pevném stavu tvoří iontové krystaly
KOORDINAČNĚ-KOVALENTNÍ VAZBA
- Vzniká tak, že celý vazebný elektronový pár poskytuje jeden atom (donor = dárce), zatímco ten druhý jim poskytuje volné místo ve svém valenčním orbitalu (akceptor = příjemce). Tímto způsobem vzniká vazba například v amonném kationtu NH4 + či v různých komplexních sloučeninách.
KOVOVÁ VAZBA
kovy jsou za normálních podmínek pevné látky, které mají krystalovou strukturu
krystalová struktura – je tvořena kationty kovu a volně se pohybujícími valenčními elektrony = elektronový plyn
elektronový plyn – Volný pohyb elektronů kolem kationtů prvků v krystalové mřížce.
umožňuje tepelnou a elektrickou vodivost, lesk a neprůhlednost kovů.
kujnost a tažnost – působením vnější síly na kov dochází k posunu vrstev kationtů v krystalu, ALE přitažlivé síly zůstávají zachované – proto jsou kujné a tažné!!!
tepelná vodivost – zahříváním kovu se zvyšuje kinetická energie elektronů, a protože jsou elektrony volně pohyblivé, tak přenášejí energii do další části kovu – proto mají vysokou tepelnou vodivost!!!
elektrická vodivost – způsobena přítomností volně pohybujících se elektronů
kovový lesk – Kov obsahuje velké množství molekulových orbitalů, které mají blízké energetické hladiny - při osvětlení dochází k excitaci elektronů do různých hladin při návratu elektronů do nižší hladiny se světlo vyzařuje – proto mají kovy kovový lesk!!!