2) Výchova

2) Výchova jako společenský jev, znaky výchovy, vztah pedagogické teorie a praxe, názory na význam výchovy v životě člověka

• Výchova= je zaměřená, cílevědomá a většinou organizované působení na člověka, cílem je dosažení pozitivních změn v osobnosti člověka tak, aby se stal plně socializovaný a samostatný jedinec

vysvětlení výchovy:

Širší sféra výchovy

• Celkový vliv, který na jedince působí v jeho prostředí

• Rodina, škola, kamarádi, média, kultura nebo třeba společenské normy

• Výchova zde není nutně záměrná, spíše jde o přirozené působení prostředí na člověka.

Užší sféra výchovy

• Záměrná výchova, tedy vědomé působení s cílem něco konkrétního naučit nebo ovlivnit osobnost člověka

• Vzdělávání ve škole, rodičovské vedení nebo odborná příprava

Záměrná výchova

• Cílená a promyšlená

• Výuka konkrétní dovednosti (sebevzdělávání= čtení knih, sledováním videí nebo účastí na kurzech)

• Například učení ve škole, domácí výchova nebo kurzy

Nezáměrná výchova

• Probíhá přirozeně, bez konkrétního záměru. Například děti napodobují chování svých rodičů nebo vrstevníků, učí se hodnotám a návykům ze svého okolí. Je to proces, který často probíhá podvědomě.

Problémy ve výchovy

• Vliv prostředí: negativní vlivy okolí (např. špatní kamarádi, násilí v rodině, nebezpečné obsahy na internetu)

• Nedostatečný čas na výchovu: rodiče nebo pedagogové mohou mít málo času se dítěti věnovat

• Rozdílné hodnoty: konflikt mezi tím, co učí rodina, a tím, co dítě zažívá ve škole nebo u kamarádů

• Podcenění nezáměrné výchovy: rodiče nebo společnost často přehlížejí, že dítě si osvojí i negativní vzorce chování

• Motivace a zájem dítěte: pokud dítě nemá zájem, je těžké ho vychovávat nebo vzdělávat

vztah teorie a praxe

Teorie

• Základní poznatky o principech, metodách a cílech výchovy

• Vědecké zázemí, které pomáhá porozumět procesům výchovy a vývoje dětí

• Rámec pro plánování, organizaci a hodnocení výchovného procesu

• Inspiraci pro nové přístupy a strategie

Praxe

• Aplikaci teorie v reálných situacích.

• Ověření, co v konkrétních podmínkách funguje a co ne.

• Získávání zkušeností, které mohou obohatit teoretické poznatky.

• Flexibilitu a přizpůsobení výchovy individuálním potřebám dětí.

Propojenost

• Je klíčová

• Bez teorie= praxe by mohla být chaotická, neefektivní

• Bez praxe= by teorie byla jen abstraktní a těžko využitelná

• Důležité, aby se učilo teoretickým základům a mít možnost tyto poznatky vyzkoušet v praxi

Příklad

• Role teorie:

  • Poskytuje rámec pro pochopení výtvarných procesů a pedagogických přístupů

  • Inspiruje ke kreativnímu hledání nových metod ve výuce

  • Nabízí možnost reflektovat aktuální potřeby a výzvy ve vzdělávání

• Role praxe:

  • Slouží k ověření teoretických přístupů v reálném vzdělávacím prostředí