20. Attické a helénské období filozofie.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
20. Attické a helénské období filozofie.
Sokratés (469 – 399 př.n.l.)
- možná neexistoval, jeho myšlenky známe pouze od jeho žáka Platóna
- sám nic nenapsal, byl učitelem, vedl diskuze
- nesouhlasí se sofisty → polemizuje
- snažil se najít nezpochybnitelné pravdy
- „Vím, že nic nevím.“ → nelze obsáhnout všechny vědomosti světa
- kritika etického relativismu → není nic, na co se můžeme spolehnout
- hledání základu morálky
- otázka dobra (agathon) – podle něj má každý v sobě dobro → úkolem člověka je v sobě dobro najít, ctnost duše
- rozumové nahlédnutí → rozum = nástroj k objevení dobra
- pokus o nalezení etiky skrz rozum
- sokratovský rozhovor → byl velkým zastáncem dialogu – dialektika = umění vést dialogy
- procházel Athény a náhodně se ptal kolemjdoucích, snažil se je přesvědčit, že nic neví, že jsou naivní
- chtěl lidi zmást, naučit je správně používat rozum
- jeho metoda = meetika (umění porodní báby)
- když člověk bude používat rozum – bude dobrý
- starost o duši
- měl vnitřní hlas (demonion), kterým bylo jeho svědomí a to mu říkalo, co má dělat
- Athéňané ho neměli rádi, že vyzývá falešné bohy, že kazí děti… → byl odsouzen k smrti – dobrovolně vypil bolehlav
Platón (423 – 347 př.n.l.)
- Sokratův žák, zaznamenal Sokratovo dílo, navazoval na něj
- cestoval po světě, ovlivněn Pythagorovou naukou o cestování duší
- Platonova škola = Akademie, založena roku 385, bezplatně tam 40 let učil, vydržela 100 let, společně s ní pak končí celá éra
- dialogy → forma, kterou užíval, napsal jich 25 (např. Faidon, Faidros – podobenství o vozatajovi, Symposion, Protagoras, Politeia = ústava)
- zkoumal 4 základní oblasti:
1. ontologie – nauka o bytí
- solidní základ třeba i pro křesťanství
- objektivní idealismus
- teorie dvou světů – ptal se proč je kůň jako kůň, jaké obrazy máme v hlavě – uvědomuje si, že základem je forma, tvar
- náš svět – tělesný svět, nápodoba (mimesis)
- svět idejí (eidos = forma) – jsou v něm formy všech věcí a je nadřazen světu tělesnému; je vzorem, objektivní, stálý, obsahuje předobrazy
- nejvyšší idea je idea Dobra – řád, mír, jednota
- Podobenství o jeskyni → všichni jsme v jeskyni, máme jisté představy, ale teprve když vyjdeme, tak skutečně víme, jak to je
- podobenství – Dobro = Slunce
2. nauka o duši
- vnímání toho, že tělo (sóma) není to samé jako duše (séma)
- tělo je hrob duše, duše je nesmrtelná
- cíl duše je návrat do světa idejí – pomocí rozumu
- Faidros – dílo – podobenství o vozatajovi (dobrý x zlý, bílý x černý)
3. gnozeologie – nauka o poznání
- jistota = rozum (matematika), vnímání nebude nikdy přesné
- správné používání rozumu – rozpomínání duše na svět idejí
- éros = touha po světě idejí, touha po kráse