20. Attické a helénské období filozofie.

- hlavní znak = poznání považovali za nemožné

- prvními skeptiky byli sofisté

Sextus Empirikus

Pyrrhon z Elidy

- základem myšlení je zdržení se úsudku – klid duše (ataraxia)

- usiluje o poznání

- o každé věci můžu říct dvě protikladné věty – např. zrnko písku je tvrdé, ale když dáme ruku do písku, je měkký

- neexistuje 1 možná výpověď, není možné říct něco objektivně, např. mužské a ženské vnímání barev

- maximálně lze popsat jevy – fenomény (předznamenání fenomenologie)

Novoplatonismus

- vychází z Platóna, čerpá z něj, inspirace

Ammonios Sakas

- zakladatel této školy

Proklos

- jeden z představitelů

Plotínos

- vytvořil systém novoplatonismu

- Eneady = devítky – výklad učení – absolutno, emanace

- absolutno = jedno – na začátku, první myšlenka na počátku vesmíru

- emanace – vylévání, přetékání

- bůh je plný sám sebe, až přetéká do nižších sfér

- absolutno emanuje do dalšího stupně – DUCH → SVĚT IDEJÍ – základem pravzory, kruhy, trojúhelníky → další sféra (stupeň) = DUŠE SVĚTA – přítomná ve vesmíru, oživuje svět, vstupuje i do člověka → poslední stupeň = PŘÍRODA – HMOTA

- emanace probíhá v každém stupni

- člověk má možnost nahlédnout při správném uvažování do vyšších stupňů = extáze – Plotínos věřil, že vede cesta dolů i nahoru (až do absolutna)

- kontemplace = uzavřít se sám do sebe, prostřednictvím svého nitra nahlédnout do absolutna, meditace

- smysly člověk vnímá jen přírodu, duší dosáhne výš