22 Revoluční rok 1848, Sjednocení Německa a Itálie

Revoluční rok 1848, Sjednocení Německa a Itálie¨

Rok 1848 – revoluce se prohnaly Evropou přes Francii a Německo, Itálii do Habsburské monarchie – označováno jako „jaro národů“

Revoluce začala ve Francii – došlo k sesazení francouzského krále Ludvíka Filipa Orleánského a vytvořena republika, do jejíhož čela se postavil Ludvík Bonaparte – synovec Napoleona. – po čtyřech letech udělal Ludvík převrat a prohlásil se francouzským císařem Napoleonem III.

Revoluce v Itálii – rozdrobené státy ve kterých vládli cizí dynastie (Habsburkové) – národnostní vzepětí – snaha o sjednocení italských států

Sardinie (Piemont) – jediný větší italský stát, ve kterém vládla italská dynastie- postavila se v čelo snahy o sjednocení Itálie

Revoluce v Neapolském království, kde byla svržena dynastie Habsburků, následovalo přelití revoluce do většiny italských států – v čelo se postavilo Sardinské království, které vyhlásilo Rakousku válku.

Proběhlo povstání v rakouských provinciích Benátsku a Lombardii, kdy se Rakušané stáhli, kdy maršál Radecký skonsolidoval své síly a vyrazil proti Sardinské armádě a porazil jí ve dvou bitvách u Custozzy a Novary – sardinský král nato rezignoval a nastoupil jeho syn Viktor Emanuel II, díky Radeckému a jeho armádě zůstaly Rakousku provincie v Itálii do roku 1859 respektive 1866.

Revoluce v Německu – tzv. březnová revoluce

Snaha o sjednocení Německa – do té doby Německý spolek – spolek Německých států

2 koncepce – Maloněmecká – území Německa bez rakouských zemí

Velkoněmecká – i s Rakouskem

Německý sněm ve Frankfurtu

Nakonec rozehnán pruským vojskem

Revoluce v Rakouském císařství

Hlavní postava předrevolučního Rakouska byl kancléř Metternich, který byl na počátku revoluce 1848 císařem odvolán a císař Ferdinand I. přislíbil ústavu.

František Palacký byl pozván do Frankfurtu, jako zástupce Čechů – Dopis do Frankfurtu, odmítnutí zapojení Čech do Německa – Austroslavismus – „Kdyby Rakousko nebylo, musili bychom ho vytvořit.“

Češi svolali slovanský sjezd do Prahy, na kterém se měli slovanské národy habsburské monarchie domluvit na společném postupu vůči císaři.

Generál Windisgratz poslal do ulic Prahy vojáky a došlo k incidentům a povstání, které ovšem bylo potlačeno.

Revoluce ve Vídni, kdy se Vídeňáci chtěli spojit s Německem – císař uprchl do Olomouce a z Prahy přitáhl s vojskem Windisgratz, který potlačil i revoluci ve Vídni.

Rakouský sněm, který měl schválit novou ústavu zasedal v Kroměříži.

V prosinci 1848 se Ferdinand I. vzdal trůnu a místo něj nastoupil František Josef I., který nechal sněm v Kroměříži rozpustit a vydal tzv. Oktrojovanou ústavu.

Výsledky byly ty, že došlo k zrušení poddanství, a zavedení obecní samosprávy

Oktrojovaná ústava byla zrušena a zavládl Neoabsolutismus spojený s ministrem Alexandrem Bachem – skončil až 1859 po prohrané Sardinsko-rakouské válce