24.

24. Šok a bezvědomí a zatížení, zotavení, zatěžování + Organizace mládežnických závodů (funkce rozhodčích)

ŠOK

- závažný stav ohrožující život, při kterém dochází k selhání krevního oběhu

- je to obranná funkce organismu, která snižuje prokrvení v oblasti břicha a podkoží stažením cév a srdce zvyšuje svoji činnosti

- provází asi 10% úrazů – bývá u nich smrtelnou kombinací

- trvá-li stav delší dobu, postižený umírá v důsledku selhání jednotlivých orgánů

- může být zhoršen strachem nebo bolestí

Dělení podle příčin:

1. hypopolemický šok – krvácení (20-30% ztráta krve a krevních tekutin), může být způsobeno i vnitřním krvácením, popáleninami, zvracením, těžkou infekcí

2. kardiogenní šok – infarkt myokardu, srdeční selhání, embolie

3. septický šok – pooperační infekce, popáleniny (objevují se horečky, třesavka)

4. anafylaktický šok – alergická reakce na léky (nevolnost, zvracení, křeče, dušnost, bezvědomí, srdeční zástava)

5. neurogenní šok – způsobeno abnormálním rozšířením cév – porucha CNS (úraz mozku,..)

šok může nastat i pokud je objem krve dostatečný, ale srdce je nedokáže čerpat (těžká srdeční choroba, srdeční motivace, aktuální selhání mozku)

Příznaky:

1) zrychlující se tepová frekvence

2) bledá kůže se studeným potem

3) zrychlený a povrchní dech

4) pocit žízně

5) apatie – pomalé reakce

První pomoc:

1) uložení do protišokové polohy (na zádech, dolní končetiny zvedlé cca o 30 cm)

2) teplo – postiženého přikryjeme, důležité je i dát něco pod něj

3) tekutiny – nikdy nepodáváme!! pouze tlumíme pocit žízně otíráním rtů a obličeje

4) ticho – zabezpečení repalivního klidu (odsun od nehody), komunikace, uklidnění

5) tišení bolesti – ošetření všech poranění, nepodáváme analgetika

6) transport – vždy jsme povinni zavolat pohotovost se zdůrazněním, že se jedná o postiženého v rozvinutém šoku, postiženého v šoku se snažíme netransportovat

BEZVĚDOMÍ

Druhy:

1) lehké bezvědomí – reakce jen na některé podněty z okolí

2) středně těžké bezvědomí – reaguje jen na bolestivé podněty

3) těžké bezvědomí – nereaguje na nic

Do bezvědomí upadáme:

1. při zástavě životních funkcí

2. při poslední fázi šoku

3. při dalších neméně vážných situacích

První pomoc:

1.člověka oslovíme a pokud nereaguje způsobíme bolestivý podmět

2.pokud ani poté nereaguje, zběžně prohlédneme a zkontrolujeme tep a dech

3.pokud dýchá i tepe, uvedeme postiženého do stabilizované polohy

4.pokud nedýchá ani netepe:

a)zkontrolujeme dutinu ústní – vyčistíme

b)zakloníme hlavu a provedeme 2 vdechy

c)začneme masírovat – 1 záchranář (2:15), 2 záchranáři (1:5)

5.zavoláme záchranou službu 155 (112)

Stabilizační poloha:

1) zarovnat ruce a nohy podél těla

2) pokrčit nohu a podložit ruku pod pánev (pravá x pravá, nebo obráceně)