3.

3. EVROPSKÁ FILOSOFIE V OBDOBÍ STŘEDOVĚKU A RENESANCE

3. 1. Křesťanství ve středověku

• Konfrontace s Antikou, šíření křesťanství

• 1. st. – misionářská činnost apoštolů

• 1. – 4. st. – pronásledování křesťanů (Nero, Aurelius)

• Konstantin Veliký – Edikt Nantský = křesťanství uznáno jako náboženství

• Antický bůh = neosobní, součástí tohoto světa, vnímán jako „pro Řeky“, „pro Římany“ X křesťanský bůh = osobní, všemohoucí stvořitel, milostivý, nadnárodní, pro všechny lidi, transcendentální – mimo náš svět

• Periodizace: Patristika – období starších a mladších církevních otců

Scholastika – raná, vrcholná a pozdní

3.2. Spor teologie a filosofie

• Vztah rozumu a víry = nový gnozeologický problém: Která cesta vede k cíli? Rozum nebo víra?

• Nárůst jednoty církve, hierarchie

• Tertullianus – „ Věřím, protože je to nesmyslné.“ – odmítá rozum, rozum do víry nepatří, přímý protiklad víry a filosofie (patristika) X

• Anselm z Cantebury – „Věřím, abych porozuměl.“ (scholastika)

• Apologeti = obránci víry

• Centrální problém = theodicea (Jak je možné, že milosrdný Bůh dopustí, že se ve světě dějí věci např. jako holocaust) – řešení: 2 Bohové – bůh Stvořitel a bůh Vykupitel (x trojjedinost boha)

3.3. Sv. Augustin – mladší církevní otcové, učení o predestinaci, negativní teologie

• Učení o predestinaci = lidský osud je dán předem nevyzpytatelným božským rozhodnutím, Adam byl jediný svobodný – ostatní dědičný hřích, nesvoboda, Bůh – neviditelný, nepochopitelný, absolutně svobodný

• Negativní teologie = „ O Bohu neexistuje v duši žádné vědění, kromě toho, že ví, jak ho neví.“ (viz Sokrates) – žádné vědění o Bohu, mohu pochopit pouze to, že Bůh existuje, nadřazení víry nad rozumem

• Augistinovsko – karteziánská tendence = hledá pevný orientační bod = existence člověk (viz Descartes), jedinou jistotu, která obstojí v pochybnosti

3.4. Scholastika – spor o univerzálie, krajní a umírněný realismus, Tomáš Akvinský

• Jazyk = latina, scholastika = školní nauka (univerzity)

• Filosofie služkou teologie (ancilla theologiae) – napomáhá a prohlubuje znalosti antiky, Aristotela, prostřednictvím rozumu chce hlouběji proniknout pod povrch víry

• Raná scholastika (9. – 12. st.) = spor o univerzálie – krajní a umírněný realismus, nominalismus

• Krajní realismus = obecné pojmy nad věcmi (anta res před nimi) – Co bylo dříve? Pojmy! – pojmy reálně existují, obecnost má vyšší skutečnost, existují bez ohledu na to, jestli jsou naplněny věcmi (viz Platónovy jevy) – Anselm z Cantebury

• Umírněný realismus = obecné pojmy ve věcech (in rebus) – viz Aristotelské formy, nejvlivnější proud – Petr Abdelárd –„Poznávám, abych věřil.“ – teorie dvojí pravdy

• Nominalismus = obecné věci po věcech (post res), pouhá jména = nomina, pojmenování lidmi, př. jablko

• Vrcholná scholastika (13. st.)

• Vliv Aristotela, styk s kulturou orientu, univerzity a řády (Dominikáni – 1216, Albert Veliký, Tomáš Akvinský, Františkáni – František z Assisi)

• Albert Veliký – Suma teologická – komentáře k Aristotelovi, dokončil Akvinský

• Tomáš Akvinský – vztah rozumu a víry = rozum a víra pocházejí od Boha, víra je nadrozumová, ne protirozumová (= tam kde nestačí víra, přijde rozum, ale pravda je jen jedna, pochází od Boha

• Odmítá Anselmův ontologický důkaz Boha, dokazuje rozumem: 5 důkazů – 1. důkaz z pohybu = první hybatel, 2. důkaz z řetězce příčin (prvotní příčina – Bůh), 3. důkaz z nahodilosti – i kdyby se nahodilost musel dít z nutnosti, 4. důkaz je stupňovitý (hierarchie), 5. důkaz je teleologický – účelný

• Přijímá Aristotelovo učení o kategoriích, 4 příčinách jsoucna, látka (esence) = akt bytí X forma (existence) = realizované bytí – Bůh čistý akt, žádná esence, vzdálen od látky

• Gnozeologie – empirik, všechen materiál od smyslů – „Nejvyšší vědění o Bohu, jaké můžeme získat, spočívá v tom, že je nadevše, co si o něm myslíme.“ – Bůh je nepoznatelný, ale můžeme o něm přemýšlet

• Etika – 4 antické ctnosti (rozumovost, statečnost, uměřenost, statečnost) + 3 křesťanské ctnosti (víra, naděje, láska)

• 1879 – tomismus = oficiální filosofie katolické církve