3. STAROVĚKÉ ŘECKO
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Peloponéská válka
431 – 404 př. Kr.
střet Athén a Sparty (střet režimu demokracie a oligarchie)
hegemonie = nadvláda
Spartě se nelíbilo, že se Athény obohacovali z pokladny
Sparťany podporovala Persie (král Lýsandros)
405 př. Kr. – rozhodující bitva – u Aigospotamoi (Kozí říčky) – výhra Sparty
404 př. Kr. – uzavřen mír mezi Athénami a Spartou, Athény musely vydat lodě a vzdát se výbojů
konkurent Sparty – Théby – boj o hegemonii -> negativní důsledek
Vzestup Makedonie a podmanění řeckých městských států
= helénistické období
Makedonie – severní soused Řeků
od sebe byli odděleni pohořím Olympos
chov skotu, koní, zdroj bohatství – lesy (dřevo -> do Athén -> lodě)
království ve městě Pella (sídlo krále) – král – Archeálos (5. – 4. století)
král současně soudcem, knězem i velitelem
podařilo se jim proniknout do Thesálie
pak se snažili proniknout do Thrákie, Ilýrie
Filip II. – 4. století – zmocnil se řeckých obcí na pobřeží (Makedonie má přístup k moři)
nepřítel Filipa II. – Démosthénes (řecký řečník), řeči proti Filipovi = filipiky
další státník – Ísokratés (athénský řečník) – chtěl se spojit s Makedonií proti Peršanům
Athény se spojily se státy středního Řecka a sev. Peloponésu
338. př. Kr. – utkali se s Makedonií – bitva u Chaironeie
vyhrála Makedonie (falang, falanga = jednotky Makedonců)
řecké městské státy jsou podmaněny -> vzniká federace řeckých městských států v čele s Makedonií (Korint – sněm řeckých měst)
Filip chystá tažení proti Peršanům
Filip v roce 336 zavražděn makedonskou šlechtou
po něm jeho syn Alexander Makedonský (Veliký)
počátek helenistického období
helénismus – splývání řeckých a orientálních kultur
Výboje Alexandra Velikého
vychovatel Alexandra – Aristoteles (ten od něj pak odešel do Athén a založil tam Lyceum)
má mohutné vojsko, chtěl dobýt Persii a další oblasti
334 – vypravil se do Perské říše (perské vojsko nejednotné – Dareios II.)
dostává se přes Hélespont (Dardanely), překročil říčku Gráníkos, tam zvítězil a zmocnil se záp. pobřeží Malé Asie, města Halikarnassos, Miletos se mu postavil, pak se dostal do města Gordion – gordický uzel
v roce 333 př. Kr. – bitva u Issu – vítězství Alexandra
potom si podmanil Sýrii a Fénicii (obléhal dlouho město Tyros)
další postup do Egypta – tam byl vítán
v deltě Nilu zakládá město Alexandrie
z Egypta znovu do Persie
331 př. Kr. – bitva u Gaugamel
po této bitvě táhne Babylonu, jmenoval se králem Babylonu a čtyř dílů světa, získal bohatství perských králů
v roce 327 př. Kr. – podnikl výpravu do Indie, dostal se k řece Indus, chtěl až k řece Ganze, vojáci už nechtěli dále -> 325 př. Kr. – návrat z výpravy do Indie
v roce 323 př. Kr. umírá na horečnaté onemocnění
po něm – boj o následovnictví, o trůn
tohoto sporu využili vojenští vojevůdci (diadochové), následovníci zavražděni, diadochové si rozdělili území mezi sebe na tři části
na a) Egypt, Palestinu a Sýrii -Ptolemaiovci
b) Řecko, Makedonii – Antigonovci
c) Přední Asie – Selenovci