5. Gotika u nás
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
světská dramata :
Hra veselé Magdalény
O Kristovu zmrtvýchvstání
C.žákovská poezie (vagantská) :
Je psána latinsky nebo národním jazykem studentů, => kombinace jazyků = makarónská poezie ->
(rozmary, erotika,výsměch sama sobě,.... )založil ji Francouz Hugo z Orleánu a tzv. Archipoeta
Píseň veselé chudiny
satira, líčí bídu žáků ve středověku, obžaloba poměrů
Ukázka:
Jižť nám zima přišla, slyštež, odraní!
Zle sme se přivoděli a šatuov nenie!
Zlý vietr věje, zlá náděje!
Sychravice jdú jedna za druhú,
činíť nám túhu.
vysvětlivka
A snieh prší zhusta,
to zlé znamenie!
Plášček, kabát zedraný,
nohavic nenie.
V létě spáchom,
nic nedbáchom,
co v zimě bude.
Náš těžký trude,
ano šatky chudé!
Podkoní a žák panský kočí x žák (student VŠ) chválí své "profese"....
tato satira má pobavit, nehledá příčiny bídy.
Ukázka:
Podkoní žákoviŽáku, ty mizero jeden!
Nač tak zpupné řeči vedeš?
Vždyť za babku cenu nemáš,
hubený jsi, z metly strach máš,
světem plahočíš se bídně
a jen dřeš se očividně.
Ač se lopotíš, jak můžeš,
na lepší šat se nezmůžeš,
v hadrech chodit zvyk je žáků.
A tvůj nocleh, ubožáku?
Na kamnech si nyní hovíš,
v zimě však si nepohovíš.
Do hádky se s tebou pustí
a na kamna tě nepustí.
Ba ještě ti bude blaze,
budeš-li spát na podlaze
Tvrdě se ti léhá na zem,
jektáš zuby,
tuhneš mrazem.
A vstát dřív než rosa padá!
Potulní žáci si jako protiklad k církevním svátkům ve středověku pěstovali tzv. karnevalovou
kulturu > dnes majáles
D. sociální satira
Ostrá kritika sociálních a hospodářských poměrů, nepoctivosti, nešvarů a rozporů ve společnosti
Hradecký rukopis soubor satir - 11 básnických skladeb, z nichž jsou nejznámější:
Desatero kázanie božie kázání, která kárají hříchy proti přikázáním, u každého přikázání jsou uvedeny tři skupiny hříšníků
-> viz trojí lid, tím je kritizována celá společnost autor našel oporu pro své dílo v soudobých
kázáních útočících na zlořády ve společnosti, později obdobně pokračují T.Štítný a Jan Hus.
Ukázka:
Sedmé jest kázanie božie:
Nekraďte cuzého sbožie.
Trój lid toho přěstupuje,
jímž sobě peklo kupuje.
Prvý, jenž cuzé otjímá,
toho črt u peklo pojímá.
Ten sě zlý lid velmi rozmohl,
bezmále vše dobré přěmohl:
Zlá kniežata i zlé hrabie,
vévody i zlé lankrabie,
vládyky, kupci i chlapstvo,
biskupi, mniši, žákovstvo,
zlé jěptišky, křížovníci
a k tomu zlí kanovníci,
panošicě i vladaři,
vyvržení z pekla ohaři,
všichni cuzé otjímají,
a proto těžký hřiech jmají.
Satiry o řemeslnících a konšelích sedm satir, které z pozice zákazníka odsuzují nepoctivost a nesvědomitost řemeslníků,
okrádání zákazníků, úplatnost konšelů.
Ukázka:
Řězník sě takto obchodí,
dobrým lidem často škodí:
když běží po vsi volajě,
na prodajné bravy ptajě,
budeť kupovati bravy,
chtě z nich utěžěti stravy.
Když ho uzří dobytčátko,
užěsneť sě nebožátko,
neb jmá řězník rucě račiej:
když on dobytčátko zmácie,
nelzeť sě jmu popraviti,
musíť vždy churavo býti.
A tu líb kúpi líb nekúpi,
jižť bez škody neotstúpi,
vždyť škodu učiní tomu,
kdyžtoť bravy mácie komu.
* * *
Bajka o lišce a džbánu veršovaná bajka, důkaz existence bajky u nás.