9. Životní styl kultura středověku

- první vysoké školy - 12. století - italské a západoevropské prostředí - volná sdružení učitelů a studentů

- univerzitami se stávaly poté, co obdržely příslušná práva a výsady

- univerzity z vůle církve, panovníka nebo povýšením významné školy

- přístupné znalosti z oboru filosofie, přírodních věd, práva, lékařství a bohoslovectví (teologie)

- studovat mohl kterýkoli křesťan, který zvládl vyučovací jazyk - latinu

- na společenský či národní původ se nehledělo, chudí studenti osvobozeni od poplatků

- v čele univerzity - rektor

- v čele fakulty - děkan

- nejčastější tituly - bakalář, mistr (zkomolenina z lat. Magister), doktor

- nejslavnější univerzity:

• Itálie - Padova a Bologna

• Francie - Sorbonna

• Anglie - Oxford a Cambridge

• Český stát - Univerzita Karlova - založ. 1348

- uplatnění absolventů - v rámci církve, jako úředníci v panovnických, šlechtických a městských kancelářích, jako právníci, lékaři a učitelé - vytvořena vrstva středověké světské inteligence

-> vedlo ke zlepšení života evropské společnosti

- 1348 založení Univerzity Karlovy Karlem IV. v Praze - první univerzita ve střední Evropě

- 4 fakulty

• artistická - učilo se sedmero svobodných umění

- později filosofická

- podmínka k nástupu na další fakultu

• lékařská

• právnická

• teologická

- studovaly zde 4 národy - Češi, Bavoři, Sasové, Poláci - 1 hlas Čechů ku 3 hlasům cizinců

- udělovány tituly - bakalář, mistr, doktor

1409 Václav IV. změnil dekretem Kutnohorským poměr hlasů na univerzitě

-> Češi x cizinci - 3:1 -> vedlo to k odchodu cizinců z UK

Nižší školství

- bez základů vzděláni se neobešli ani šlechtici, obchodníci a řemeslníci - museli zvládnout čtení, psaní a základní početní úkony

- za mladými šlechtici docházeli soukromí učitelé, měšťanští synkové navštěvovali školy u farních úřadů nebo školy městské

- dívky se učily v soukromí - vysoké školy nenavštěvovaly

- naprostá většina společnosti stále zůstávala negramotná

Rytířská kultura

- v 11. - 12. století - vznik rytířské kultury

- ke vzniku přispěly boje a velké výpravy proti nevěřícím

- rytířská kultura vycházela z představy, že každý šlechtic je povinen řídit se křesťanskými zásadami a zároveň musí křesťanskou víru hájit a šířit mečem

- úcta ke křesťanství se spojila s vojenským posláním - nároky na chování opravdového rytíře

- rytířem se nikdo nerodil (ani kdyby pocházel z královské dynastie), ale rytířský titul si musel zasloužit svými skutky (odvaha a statečnost v boji) a svým vystupováním - poté jej panovník nebo jeho zástupce pasoval na rytíře - nový rytíř skládal přísahu - zavazoval se, že bude dodržovat rytířské hodnoty

- nejvyšší rytířskou hodnotou - čest (osobní, rodu, krále)

- základem ctnosti - věrnost (Bohu=církvi, panovníkovi, zemi) -> proviněním se proti těmto zásadám (např. zradou) ztrácel rytíř svou čest a přestával být rytířem