9. Životní styl kultura středověku

- patřičné rytířské chování - štědrost (vůči církvi); ochrana poskytovaná vdovám, sirotkům a bezbranným; k ženám, zvláště k urozeným, se měli chovat uctivě a pozorně

- každý rytíř měl vlastnit koně, patřičné zbraně (až 3m dlouhé kopí a meč) a zbroj (přílba, štít, kovové kroužkové brnění, …)

- protivníka mohl v boji zabít - pokud se protivník vzdával, tak byl povinen ho ušetřit a vzít do zajetí

- v panovnických a šlechtických rodinách - předpoklad, že se synové stanou rytíři - od dětství vedeni k odvaze a zdatnosti - dobrou průpravou lov

- turnaj - konaný při slavnostních příležitostech

- prověrka rytířských dovedností - na veřejnosti měli předvést svou odvahu

- rytířská zábava - tanec, naslouchání písním a básním, pořádání okázalých hostin - příležitosti uplatnit úctu k ženě, která nabyla vybrané podoby - součást evropské kultury

-> nové a jemnější chování se rozvíjelo zprvu na panovnických dvorech v západní Evropě -> dvorsko-rytířská kultura

- její kolébkou Francie, kapetovský dvůr v Paříži

- panovnické a šlechtické dvory - hrady a paláce - sídla panovníků, šlechticů a jejich dvořanů

- chování u dvora velmi odlišné od ostatní společnosti - dodnes stopy ve slovech - zdvořilost, zdvořilý, dvornost, dvorný

- na dvorské zábavy přicházeli různí umělci - kejklíři, akrobaté, hudebníci, recitátoři, pěvci, básníci - zvláště oblíbení básníci, hudebníci a skladatelé v jedné osobě - truvéři, trubadúři, minnesängři

- písně opěvovaly ženskou krásu i milostný cit

- recitátoři přednášeli dlouhé veršované skladby o slavných bojovnících - následováníhodný příklad

- příběhy o Alexandru Makedonském, o králi Artušovi a jeho rytířích kulatého stolu a kouzelníku Merlinovi, o Nibelunzích, o Karlu Velikém, o Rolandovi, o Cidovi - hlavní postavy jako vzory rytířských ctností

- protože panovníci a šlechtici obvykle neovládali latinu, vznikaly písně v národních jazycích -> výhradní postavení latiny v písemnictví narušeno

Umění vrcholného středověku - gotika

• raná gotika (Přemysl Otakar II., Václav II.)

• vrcholná gotika (Lucemburkové)

• pozdní gotika (Jagellonci)

- vznik ve Francii ve 12. století (kolem roku 1158)

- sloh, který ze začátku neměl pochopení

- název od Gótů (barbaři) - barbarské umění

- stavby - vysoké, štíhlé, slabé zdi, lomený oblouk (okna, dveře) - symbol sepjatých rukou, klenba (žebrovaná, vějířová, sklípková), pilíře (fialy - drobné věžičky, které zakončovaly pilíře), oblouky, chrliče (odvod dešťové vody)

- okna zdobena kružbami - čtyřlaločné či trojlaločné

- v oknech obrazy z barevných skel

• profánní stavby

• hrady - sídlo feudála, přiléhalo město, obranná funkce, místo odpočinku, lovecký hrad