Antigona
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
ANTIGONA
UMĚLECKÝ TEXT
LITERÁRNĚHISTORICKÝ KONTEXT
historický kontext, umělecká epocha/směr/skupina, autorská generace • 5. stol. př. n. l.
• Rozkvět městských států a dramatu v antickém Řecku
• Potřeby potlačit individualismus a utužit občanskou pospolitost, jednotu v otázkách morálky a
politiky
• Kult boha Dionýsa – veřejný obřad, podřizování člověka vyššímu zákonu
o Kulty mívaly určitý děj – rozvoj dramatu
• Člověk si musí uvědomovat nadřízenost bohů nade vším
• Další významní autoři doby: Aischylos, Euripidés
autor – život a tvorba, klíčová díla, autorská poetika (typické rysy tvorby)
Sofoklés (5. stol. př. n. l., Athény)
• starořecký athénský dramatik, politik, kněz• pocházel ze vznešené zámožné rodiny, v mládí herec
• stoupenec vlády aristokracie
o hájí aristokracii a tradici, žádné vybočení z řádu
• čerpal z řeckých mýtů
• radikální fatalismus = osud a zákon bohů je nade vším
• zastává starý náboženský a společenský systém
o postavy, co překročily hranice stanovené bohy – tragický osud
• napsal 123 tragédií z nichž se zachovalo kompletně pouze 7 tragédií
o nejvýznamnější: Elektra, Antigona a Král Oidipus
• Typické rysy tvorby
o Zavedl „třetího herce“ = dříve jen dva herci; přidání třetího herce na scénu umožnilo
rozšířit rozmanitost interakcí a rozsah dramatického konfliktu. Zápletky mohly být
plynulejší a situace složitější.
o Zvyšování dramatičnosti děje, jeho zhušťování a zkracování
o Zavedl princip „deus ex machina“ (= bůh ze stroje) = Je to způsob, kterým antičtí
dramatici řešili zdánlivě neřešitelnou situaci, do které se dostal hlavní hrdina. V
takovém momentě byl na jeviště prostřednictvím mechanického zařízení spuštěn
nějaký bůh (často v podobě sochy) a situaci rozřešil.
Znaky antické tragédie:
• Zásada tří jednot (zavedl ji Aristoteles): v dramatu musí být jednota místa, času a děje
o Jedno místo, jedna doba, jedna dějová linie
• Kompozice antické tragédie:
o Expozice – úvod, seznámení s postavami, první napětí
o Kolize – stupňování napětí, zápletka
o Krize – vyvrcholení konfliktu, děj už nemůže pokračovat tak, jako předtím
o Peripetie – obrat ve zdánlivě šťastný konec, překvapení
o Katastrofa – tragické vyřešení konfliktu
▪ Katarze = je vnitřní očista člověka, která následuje po dramatickém zážitku (z
tragédie má vzniknout harmonie)
DÍLO (obecná charakteristika)
žánrová charakteristika; členění díla • drama – antická (starověká řecká) tragédie
• dílo je členěno na jednotlivé výstupy, jak za sebou následují v divadelní hře
časoprostorové zasazení + rámcové téma/úhel pohledu • Děj se odehrává ve starověkém Řecku v Thébách (před palácem), v dobách antického Řecka
• Děj není ovlivňován bohy, ale jsou často zmiňováni, mytologické náměty
• Hlavní téma: Polyneikův pohřeb – přes zákaz pohřben, důsledky neuposlechnutí rozkazu