Antigona

rozhovorů mezi postavami

4. peripetie – zvrat nastává po rozhovoru Kreóna s věštcem Teiresiasem
5. katastrofa – největší zvrat v osobnosti Kreóna – výčitky svědomí ze smrti syna, samovražda

manželky, nenávist lidí

Děj knihy se odehrává v Thébách, kde vládne Kreón, bratr Lokasty. Antigona byla dcera krále Oidipa a
jeho ženy Lokasty. Měla sestru Isménu a 2 bratry – Eteokla a Polyneika. Po smrti krále se ujali vlády
jeho dva synové. Eteoklés však brzy svého bratra zbavil vlády a vyhnal ze země. Ten spolu s jinými
vladaři podnikne výpravu proti Thébám, při níž oba bratři zahynou. Kreón rozhodne, že Eteoklés
bude, na rozdíl od vlastizrádce Polyneika, řádně pohřben. A vydá rozkaz, že nikdo nesmí Polyneika
pohřbít. To se však nelíbí Antigoně, a tak se rozhodne porušit zákaz a Polyneika pohřbít. Isména ji
přemlouvá, ale nepodaří se jí to. Dívka je ale chycena při činu a odvedena před krále Kreóna. Vše
přizná a král rozhodne, že budou se sestrou za svůj čin pykat. Nakonec nechá zavřít Antigonu do
královské hrobky. Od jeho rozhodnutí ho snaží odradit syn Haimón, Antigonin snoubenec. Král však
názor nezmění. Změní ho až poté, co mu věštec Teiresiás poradí, ať ještě své rozhodnutí zváží, jinak
ho čeká zlý osud. Kreón se věštby zalekne a jde Antigonu vlastnoručně vysvobodit. Když ale dojde k
hrobce, zjistí, že je pozdě. Antigona se raději oběsila, než aby umírala dlouhou smrtí a Haimón spáchá
kvůli smrti své milované snoubenky sebevraždu přímo v hrobce. Posel nese zprávu do královského
paláce, kde jej zaslechne královna Eurydiké. Ta spáchá sebevraždu ze zármutku nad smrtí svého syna.
Král pozdě lituje svého rozhodnutí a chce také zemřít.

KOMPOZIČNÍ PLÁN (forma)
vypravěč/lyrický subjekt
forma – typy promluv; vyprávěcí forma a postup; typ verše
slohové postupy

• Dílo je divadelní hrou – psána chronologicky, v dialozích, ve verších
• Vypravěčem je sbor – posouvá děj, je rádce krále, ale je nejednotný, tj. všechny části sboru nemají

stejný směr (er-forma)

• Slohový postup je vypravování

o „in medias res“ = okamžité vhození do děje, bez dlouhého úvodu

• Prvky gradace a kontrastu (mezi Antigonou a Kreónem)
• Na začátku knihy prolog (úvod), na konci epilog (doslov) a vysvětlivky

JAZYKOVÝ PLÁN (jazykové prostředky ve výňatku)
vrstvy jazyka; stylisticky a citově příznakové výrazy
básnické prostředky (zvukové prostředky, typografie; figury a tropy) • Dílo je napsáno spisovným jazykem s množstvím archaismů, knižních výrazů
• Psáno ve verších
• Dialogy, monology
• Postavy spolu občas mluví velmi ostře, přímo a drze – prvek gradace
• Básnické prostředky: přirovnání, metafora, metonymie, obrazná pojmenování, ironie, apostrofa