Anton Pavlovič Čechov_ Višnový sad

Anton Pavlovič Čechov

Višňový sad

Autor

Anton Pavlovič Čechov se narodil 29. ledna 1860 v Taganrogu. Byl ruským dramatikem, povídkářem a prozaikem. Čechov navštěvoval v letech 1868 až 1879 gymnázium v Taganrogu. Poté šel na univerzitu do Moskvy, kde vystudoval medicínu. Čechov pracoval jako lékař a přispíval do humoristických časopisů. Od roku 1882 psal pro petrohradské noviny. Na svém statku u Moskvy ošetřoval rolníky zdarma; od jednoho ze svých pacientů se nakazil tuberkulózou. Už nemocný v roce 1890 podnikl cestu na Sibiř, aby psal o nucených pracích na vězeňském ostrově Sachalin. Jeho zpráva z cesty popisuje otřesný život vyhnanců v carské říši. Roku 1901 se Čechov oženil s herečkou Olgou Knipperovou. Kvůli zhoršující se plicní tuberkulóze se přestěhoval do Jalty na Krymu. V létě 1904 odjel do německých lázní Badenweiler, kde 15. července zemřel. Je pohřben v Moskvě.

Ve svých dílech často naráží na problematiku tzv. zbytečných lidí (viz také jako Puškin).

Vytvořil tzv. lyrické drama - děj neprobíhá v reálném životě, ale v citovém životě, tj. jeho hrdinové prožívají vnitřní drama.

Ale především: Čechov se ve svých dílech (mluvíme-li pouze o dramatech) pohybuje na rovině komiky a hořké tragédie nebo naopak. Nejistota v jasném určení žánru je pro něj typickým jevem. Přesto všechno jsou Čechovova dramata divadelním zprostředkováním skutečného života lidí v pobaveném, komickém světle, což ovšem nevylučuje obsaženou vnitřní tragičnost, která věrně zobrazuje lidský život v jeho celkové spletitosti. Proto i právem může být Čechov nazván „nejrealističtejším“ spisovatelem, dramatikem.

Další díla

„Vaňka“ povídka, chlapec píše dědovi, aby si ho vzal zpět; na obálce „dědečkovi na vesnici“

„Anna na krku“ Anna chce pomoci rodině vlastní svatbou, nakonec na ni ale zapomenou

„Racek“ tragikomedie o promarněných lidských osudech

„Strýček Váňa“ smysl lidského života, každý někoho nešťastně miluje -> tragédie

Obětování se a neopětovaná láska ke klavíristce Jeleně přiměje Ivana Vojnického k zoufalému pokusu zastřelit profesora Serebrajova, Jelenina muže. Přeživšivší Serebrajov s Jelenou odjedou a Ivan dál vede svůj samotářský život.

„Tři sestry“ Drama předvádí několikaletý, postupný úpadek sourozenců Prozorovových, tří

sester a jednoho bratra, uvězněných na ruském maloměstě, jejichž největší touhou je odjet do Moskvy (několikrát |opakovaný motiv). Nejstarší Olga je stará panna, středoškolská učitelka, prostřední Máša nešťastně vdaná za maloměstského učitele a nejmladší Irina sní o lásce, ale po jejím zklamání nastupuje podobný osud jako Olga. Všechny postavy žijí ve vzpomínkách či snech, promlouvají o tom, co chtějí, ale nic s tím neudělají. Bratr Andrej je zcela zruinován svou drakonickou ženou Natašou. Postupnému úpadku je vystavena i řada dalších postav hry. Přesto závěr představení vyznívá optimisticky.