Anton Pavlovič Čechov_ Višnový sad

Panovačná služebná Duňaša, odmítla již několik nabídek ke sňatku, ale zamilovala se do mladíka Jepichodova, prožívají krátký vztah, ale nakonec ji Jepichodov opustí kvůli své kariéře.

Rodina se rozpadá, všem se změní jejich život. Varja se rozchází s Lopachinem, protože o ni již Lopachin nemá zájem. Raněvská a Gajev se, spolu s komorníkem Jašou, vrací zpět do Paříže. Jaša se díky tomu zbaví panské Duňaši, a naivní Aňu láká nový život, respektive změna života.

Péťa Trofimov, student a bývalý učitel zesnulého Gríši, stejně jako Aňa věří, že Lopachin koupil panství jen dočasně. Hru ukončuje monolog nemocného komorníka Firse, jenž je zavřen v domě určeném k demolici, protože bylo předpokládáno, že je v nemocnici, a tak ho čeká smrt.

Charakteristika doby a další autoři

Drama druhé poloviny 19. století není čistě realistické, neboť se v něm objevují prvky symbolismu. Je v něm ale kladen důraz na něj, což je čistě realistický znak.

Henrik Ibsen (1828 –1906)

„Peer Gynt“ dramatická báseň „co má v životě smysl?“

rozporuplná postava, sobec; zjistí, že to, co chtěl, měl celou dobu doma

„Nora“ klasické drama: expozice – klidné manželství

kolize – vydírání kvůli falešné směnce

krize – manžel nechápe – Nora je mi podřízena

peripetie – odpuštěno

katastrofa – Nora opouští manžela

„Divoká kachna“ „má člověk vědět vše?“

manželé + dcera -> manželka + milenec = dcera -> otec se s tím nemůže vyrovnat -> dcera trpí -> na půdě kachna -> zabít? -> dcera se zabije

„Nepřítel lidu“ „zachovat se správně ikdyž to proti člověku obrátí všechny kolem?“

doktor zjistí, že v lázních je nějaká nebezpečná látka a tedy by se měly zavřít -> je na něj vytvářen nátlak, on se musí rozhodnout, jestli tu informaci uveřejní, či ne (ublížil by svému tchánovi) -> nakonec je vyštván z města, aniž mohl cokoli udělat

Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809 –1952)

(realistické období)

„Mrtvé duše“ Čičikov – snaha zbohatnout podvodem - zkupuje mrtvé nevolníky pro pozemky

kritika ruské společnosti

„Revizor“