Elektromechanické (relé, stykače) a elektronické (bezkontaktní spínače) akční členy

9. Elektromechanické (relé, stykače) a elektronické (bezkontaktní spínače) akční členy

STYKAČE

Stykače jsou zvlášť upravené spínače s klidovou polohou ve vypnutém stavu, dálkově ovládané obyčejně elektromagneticky a určené pro časté spínání provozních proudů. Tyto proudy stykač spíná na povel obsluhy (stisknutím zapínacího nebo vypínacího tlačítka), na povel samočinného řídicího ústroji (např. u obráběcích strojů), nebo působením jistícího relé při překročení sledovaných elektrických či neelektrických veličin u ovládaného zařízení.

Při použiti střídavého ovládacího napětí je nutno na póly umístit tzv. závit nakrátko 8, který časovým posunutím magnetického toku v závitu dosáhne toho, že síla elektromagnetu neklesá během periody k nule a částečně se tím sníží i hlučnost elektromagnetu.

Kromě hlavních kontaktů ovládá kotva elektromagnetu obdobným mechanismem pomocné kontakty určené ke spínání ovládacích obvodů stykačů. Pomocné kontakty jsou dvojího druhu: spínací, které se zapínají současně s hlavními kontakty a rozpínací, které se při zapnutí hlavních kontaktů rozpínají.

Zkratová odolnost stykače je jen o málo vyšší než IN. Proto musí být v obvodu se stykačem zařazen ještě jistič, anebo pojistky a tepelné relé.

RELÉ

Relé jsou impulsní samočinné přístroje, které.mohou pracovat na různých fyzikálních principech. Změna kontrolované veličiny způsobí změnu proudu v pomocném.ovládacím obvodu prostřednictvím kontaktů, která má za následek žádaný pochod, např. vypnutí.

Zapínací (vypínací) schopnost je největší proud, který může kontakt zapnout (vypnout), přičemž vypínání (zapínání) provádí jiný kontakt obvodu. Trvalý proud je největší proud, který může procházet přes kontakt. Charakteristikou kontaktů je také pracovní napětí.

Ovládací cívku specifikuje ovládací napětí (~/=, 3, 6, 12, 24, 48, 110, 220V) a ovládací proud.

BEZKONTAKTNÍ SPÍNAČE- POLOVODIČOVÉ SPÍNAČE

Tyristor

Nejčastěji má 3 PN přechody a 4 vrstvy, plným názvem zpětně blokující triodový tyristor. Pod pojmem tyristor obecně chápeme výkonový polovodičový spínací prvek, který může pracovat v propustném, blokovacím a závěrném stavu. Nejdůležitější změnou mezi jednotlivými stavy je změna ze stavu blokovacího do propustného, která se ovládá řídícím signálem – nejčastěji proudem přiváděným do řídící elektrody.

Pokud je tyristor polarizován do závěrného směru (katoda je na vyšším potenciálu než anoda), tyristorem neprochází proud a chování tyristoru v závěrném směru je shodné s diodou polarizovanou vnějším napětím do závěrného směru. Pokud je tyristor polarizován vnějším napětím do propustného směru a není-li na řídící elektrodu přiveden signál, tyristor se nachází v blokovacím stavu a neprochází jím (narozdíl od diody) proud. Teprve přivedením signálu na řídící elektrodu tyristorová struktura spíná a chová se jako dioda polarizovaná do přímého směru. Oblast prostorového náboje prvního přechodu je situována ve druhé vrstvě, podobně jako oblast prostorového náboje druhého přechodu. Protože koncentrace aktivních příměsí ve třetí a čtvrté polovodičové vrstvě se liší jen málo, zasahuje oblast prostorového náboje třetího přechodu přibližně souměrně do obou polovodičů.