10. Fyziologie rostlin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
dýchací řetězec
vodíky jsou oxidovány kyslíkem na vodu za vzniku ATP
celkem 36 molekul ATP z jednoho děje
VODNÍ REŽIM ROSTLIN
voda je nezbytná pro funkce a život buňky
rozpouštědlem látek, prostředím všech biochemických reakcí
transport látek v těle rostliny
turgor – drží tvar těla rostliny
Pohyb vody bez vodivých pletiv:
vodní nižší rostliny přijímají vodu celým povrchem těla (osmózou a difuzí)
difuze = nízkomolekulární látky se dostávají dovnitř buňky
osmóza = na základě koncentračního spádu
Pohyb vody vodivými pletivy (xylémem)
vyšší suchozemské rostliny
přijímají vodu kořenovými vlásky
rozvod cévami nebo cévicemi (xylémem)
proudí díky vztlaku: voda se vypařuje průduchy v listech do atmosféry, kde je nižší koncentrace vodních par = transpirační proud
pro fungování transpiračního proudu důležité kapilární jevy:
koheze = vzájemná soudržnost molekul vody (vzniká vodní sloupec)
-
archeze = přitažlivost buněk vody ke stěně cév
s osmózou souvisí:
plazmolýza buňky – v hypotonickém prostředí, vnitřek se odtrhne od buněčné stěny, smrt b.
plazmoptýza – v hypertonickém protředí, buňka praskne
Čerpání vody
kořenovým systémem - většina pasivně, část aktivně (kořenovým vztlakem)
mimokořenově - listy
transpirace = výdej vody listy
transpirace pokožková (kutikulární) = celým povrchem listu (max. 10%)
transpirace průduchová (stomatární) = průduchy, regulovaná jejich otvíráním a zavíráním
transpirační koeficient = hmotnost vody v gramech potřebné potřebné na vytvoření 1 g sušiny
vodní bilance = poměr mezi příjmem a výdejem vody (pokud je výdej větší než příjem, rostlina má vodní deficit)
VÝŽIVA ROSTLIN
příjem živin z půdního roztoku kořenovými vlásečnicemi
látky pronikají do kořenů pasivně (difuzí prostorami v buněčných stěnách) = apoplastickou cestou nebo aktivně = symplastickou cestou (přes cytoplazmatické membrány buněk)
dusík, síra, fosfor, draslík, vápník, hořčík, mikrobiogenní prvky (Fe3+, Cu2+, Zn2+ Cl-…)
2 způsoby vedení:
- aktivní (buňka nasává přes cytoplasmu; symplastická cesta)
- pasivní (difúze; molekuly mezi buňkami)
vedení
- zajišťují cévní svazky (dřevní část)
- závisí na fyzikálních vlastnostech vody:
- koheze: soudržnost molekul
- adheze: přilnavost vody (vodní film)
- kapilarita: vzlínavost
- kořenový vztlak + transpirační proud (spolu s odpařováním vody tahá nahoru celou rostlinu) pomáhají při vedení
výdej
- nejvíce transpirací z listů v plynném skupenství (99%)
- kutikulární: celým povrchem
- stomatární: přes průduchy
- turgor: rostlinný tlak, tlak na buňku v průduchu
- vysušením rostliny -> sušina (organické látky – cukry, tuky, bílkoviny, nukleové kys.; anorganické látky)
- biogenní prvky:
a) makrobiogenní (rostlina je potřebuje víc)