13. diblastica

13. Diblastica

• jednobuněčnost je evolučním předstupněm mnohobuněčnosti

• každý mnohobuněčný organizmus byl na počátku ontogenetického vývoje jednou b. (zygota)

• Končí ve svém vývoji na 2 zárodečných listech (x triblastica)

ONTOGENETICKÝ (= vývoj jedince) VÝVOJ ŽIVOČICHŮ

oplození: splynutí samčí a samičí pohl. b.

ZYGOTA – rýhuje se, opakovaně dělí → blastomery (= dceřinné b.)

→ MORULA = vícebuněčný trojrozměrný útvar bez vnitřní dutiny → blastulace

→ BLASTULA – jednovrstevná, vnitřní dutina blastocoel (=prvotní dutina tělní) → gastrulace

→ GASTRULA – dutina prvostřevo vystlané entodermem (=

• prvoústa blastoporus

• dvouvrstevná – vznik 2 zárodečných listů : ektoderm a entoderm

• u diblastik zůstávají jen 2 zárodečné listy

• u triblastik vzniká 3. zárodečný list mezoderm a s ním pravá/ nepravá druhotná tělní dutina

→ NEURULA – u strunatců

• mezoderm, coelom = pravá druhotná tělní dutina

TEORIE VZNIKU MNOHOBUNĚČNOSTI

• vycházejí z toho, že jednobuněčnost je předstupněm mnohobuněčnosti

• vysvětlují vznik gastruly a zárodečných listů

invaginační teorie

• vyslovena Ernstem Haeckelem (německý biolog, darwinista)

• prapředkem mnohobuněčného organismu byla kulovitá kolonie bičíkovců (typu váleče)- specializace buněk, vzniklá pučením (dělením 1 buňky)

• vycestování jejich vnitřních buněk → blastula

• invaginace = vchlípení stěny dovnitř → gastrula

imigrační teorie

• vyslovena Iljou Mečnikovem (ruský vědec)

• také vychází z kulovité kolonie bičíkovců

• imigrace = vcestování některých buněk schopných fagocytózy dovnitř blastuly → gastrula

→ parenchymela (hypotetický prapředek mnohobuněčných)

plakulární teorie

• prapředkem plakula = plochý dvouvrstevný organizmus pohybující se po mořském dně

• spodní vrstva specializována na trávení, svrchní na ochranu

• nadzvedáváním střední části vzniká dočasná trávicí dutina

→ bilaterogastrea = bilaterární útvar vzniklý protažením trávicí dutiny

ciliární

• prapředkem mnohojaderní obrvení

• vytvoření buněčných membrán okolo jader → mnohobuněčný živočich podobný ploštěncům

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA DIBLASTIC

• 2 zárodečné listy: ektoderm a entoderm (bez mezodermu)

• jen prvotní tělní dutina blastocoel

• zpravidla radiální (paprsčitá) souměrnost (houby a vločkovci bez tělní souměrnosti)

• evolučně nejstarší kmeny živočišné říše – houby netvoří ani tkáně, u žahavců se objevují první tkáně a specializované soustavy

• vločkovci

• houbovci = živočišné houby (porifera)

• žahavci

• žebernatky

• morulovci

ŽIVOČIŠNÉ HOUBY (PORIFERA)

• bez tkání a orgánů

• jednotlivci nebo tvoří kolonie (pučením)

• převážně v moři

• v dospělosti nepohybliví

• bez tělní souměrnosti

• pohárkovitý tvar – tělní typy hub: askonní (1), sykonní (2), leukonní (2)

tělo:

• centrální dutina

• oskulum = vyvrhovací otvor

• porocyty = vnější epitelové buňky (ektoderm)

• ostie = kanálky z povrchu dovnitř buňky – nasávají vodu s mikropotravou

• choanocyty = límečkovité b. (entoderm) – bičíky vytvářejí proud vody do dutiny a oskulem ven

• vylučují trávicí enzymy do tělní dutiny → natrávení

• mezenchym = pružná rosolovitá hmota mezi vrstvami

• buňky diferenciované z ektodermu:

• amoebocyty = améboidní fagocytující b. – obklopí natrávené částice a roznáší je od límečkovitých b. po těle, transport živin, vznik pohlavních buněk

• skleroblasty = mladé, schopné dělení, vylučují zákl. složky vnitřní opory hub = jehlice

• sklerocyty – už se nedělí, stejná fce.

• spongoblasty = vylučují pevná a pružná spongiová vlákna

• archeocyty = schopné se přeměnit na jakoukoliv b., vznikají z nich vnitřní pupeny + pohlavní b.