20. regulační soustava
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
20. Soustavy regulační
Reagují na měnící se požadavky prostředí (po požití potravy, v klidu, ve spánku…)
Zajišťováno soustavami:
-
látkovou
-
nervovou
FYLOGENEZE NS
-
difuzní = rozptýlená – žahavci – hustásíť neuronů, vzruchy vedeny všemi směry (u medůz koncentrace neuronů na okrajích zvonu)
provazcovitá – ploštěnci, hlísti
žebříčkovitá (s ganglii) – kroužkovci, členovci – v každém článku pár ganglií, 2 břišní nervové pásky
gangliová – měkkýši
trubicovitá – strunatci
-
u vyšších strunatců (obratlovců) členěna na míchu a mozek
-
centrální a periferní nervy
mozek obratlovců:
na předním konci nervové trubice se diferencovaly 3 oddíly: přední čichový, střední zrakový a zadní sluchový mozek
přední mozek → mezimozek a koncový mozek
střední mozek
zadní mozek → mozeček, prodloužená mícha (a Varolův most)
u anamniot 10 párů mozkových nervů, u amniot 12
paryby – rozvinutý čichový lalok mozku
ryby – vyvinutý střední mozek a mozeček
obojživ. - vyvinutější a diferencovanější polokoule velkého mozku
-
hmota mozku vyrovnaná hmotě míchy
plazi – nově druhotná kůra velkého mozku
ptáci – mozeček (gyrifikovaný), koncový mozek
savci – největší koncový mozek, mozkové závity a rýhy
STAVBA NEURONU A ŠÍŘENÍ VZRUCHU
dendrity = krátké výběžky – vstupní část, příjem a zapracování signálů z jiných buněk
soma = tělo neuronu – obsahuje jádro, cytoplazmu, organely
iniciační segment – mezi tělem a axonem, vzniká zde akční potenciál
axon= neurit = dlouhý výběžek – vodivá část neuronu, přenos akčního potenciálu k synapsím
myelinová pochva – kryje axon
-
z myelinu, vně ze Schwannových buněk, přerušována Ranvierovými zářezy
-
čím tlustší, tím rychlejší přenos vzruchu
-
nervová zakončení – synaptický knoflík, v něm vezikuly (váčky s neurotransmitery) → vylévány do synaptické štěrbiny → přenos signálu
glie = podpůrné buňky – vyživují neurony, fagocytují poškozené buňky
klidový membránový potenciál
= rozdíl elektrických potenciálů vně a uvnitř buňky (cca 70mV)
obecně v buňkách více aniontů, vně více kationtů
v neuronu polopropustná membrána propouští velké množství K+ z buňky ven a malé množství Na+ do buňky → převaha Cl- iontů v buňce, Na+ vytlačeny vně buňku
– při stimulaci rozšíření iontových kanálů → Na+ do buňky (po koncentračním a elektrickém spádu)
→ depolarizace (=výchylka membránového potenciálu)
z neuritů do iniciačního segmentu – při dosažení prahového podnětu vzniká akční potenciál rozšířením Na+ kanálů
akční potenciál
– šíří se z iniciačního segmentu jako elektrický signál po axonu = vzestupná fáze AP
→ repolarizace: iontové kanály pro K+ se otevřou, K+ ven z buňky
sodíko-draslíková pumpa čerpá Na+ ven z buňky a K+ dovnitř buňky → obnovení původního stavu, klidový potenciál