6 - dedicnost mnohobunecneho organismu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
haploidní buňky jsou obvykle gamety, obsahují pouze jednu sadu chromozomů (u člověka celkem 23 chromozomů), vznikají meiózou
Mendelovy zákony
Johann Gregor Mendel (1822 – 1884)
zakladatel genetiky
pokusy s křížením hrachu setého
Mendelovy zákony dědičnosti
pravidla, která se uplatňují při dědičnosti neovlivněných organismů s odlišným genomem
pojmy:
rodiče = parentální generace (P1)
potomci = filiální generace (F1)
Genotypové zákony:
zákon o samostatnosti alel: Genotyp je soubor samostatných genů určujících znaky. Každý znak je určen dvojicí samostatných alel
zákon o segregaci alel: Dvojice samostatných alel se při zrání rozcházejí a do každé gamety přechází jedna z obou alel.
zákon o nezávislé kombinaci alel: Vzájemným křížením polyhybridů (vícenásobných heterozygotních hybridů) vzniká genotypově i fenotypově nejednotné potomstvo s tolika kombinacemi genů, kolik je možných matematických kombinací mezi dvěma matematickými veličinami.
s výjimkou genů ve vazbě
Fenotypové zákony:
zákon o štěpení v potomstvu hybridů: Při křížení heterozygotů lze genotypy a fenotypy vzniklých jedinců vyjádřit poměrem malých celých čísel. Vzniká genotypový a fenotypový štěpný poměr.
zákon o uniformitě hybridů: kříží-li se dva homozygoti, jsou potomci ve sledovaném znaku všichni stejní (ve fenotypu)a nesou znak jednoho z rodičů
monohybridismus pokud se sleduje pouze jeden znak, dihybridismus pokud se kombinuje více znaků
při dihybridickém křížení se uplatňuje 2. a 3. genotypový zákon – je potřeba vzájemně zkombinovat alely a vytvořit všechny možné kombinace
díváme se na dva různé geny, B a S, každý z nich má dvě alely: sS a bB
máme dva rodiče, každý z nich má genotyp bBsS – jde tedy o kombinace bs, bS, Bs, BS pro každého z rodičů
kombinace napíšeme do čtverce:
genotypový štěpný poměr je
1BBSS:2BBSs:1BBss:2BbSS:4BbSs:2Bbss:1bbSS:2bbSs:1bbss
fenotypový štěpný poměr nemůžeme určit, museli bychom vědět, co gen kóduje, jak se každá alela projevuje a informace o jejich recesivních a dominantních sklonech
Klonování
vytvoření jedince, který je geneticky shodný s předlohou
klonování rostlin je častější než klonování živočichů
metody:
dělení embryí na několik částí (nefunkční)
přenos jádra původní buňky do vaječné buňky (její jádro vysáto), (dodnes používané)
problémy s klonováním diferencovaných buněk a buněk dospělých jedinců (telomer)
prozatím nepříliš úspěšné (bombastická ovce Dolly moc dlouho nepřežila)
Geneticky podmíněná onemocnění člověka
může jít buď o dědičné dispozice k nějaké chorobě nebo přímo o dědičnou chorobu
dědičné dispozice:
organismus může být normálně funkční, ale mít poněkud odlišnou stavbu některých tkání, díky kterým je náchylnější k určitým chorobám – vliv má i prostředí (stres, strava, znečištění...)
ke vzniku choroby je třeba působení nějakého činitele prostředí (např. určitá složka potravy, látka v prostředí, sluneční záření apod.)
např., alergie, neurózy a poruchy nervového systému, vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu, vnímavost k infekčním chorobám
dědičné choroby:
způsobeny odchylkou v genotypu
vyvolány mutacemi