Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




6 - dedicnost mnohobunecneho organismu

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (95 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

6. Dědičnost mnohobuněčného organismu rozmnožování = reprodukce = schopnost organismů vytvářet nové generace s týmiž druhovými vlastnostmi dědičnost = heredita proměnlivost = variabilita nepohlavní = asexuální: nový jedinec z 1 buňky, části tkáně nebo orgánu nová generace = klony pohlavní = sexuální: nový jedinec ze splynutí 2 haploidních buněk (1 samčí a 1 samičí gameta) nová generace = potomstvo gen = vloha = úsek DNA, který kóduje složení určité bílkoviny nebo RNA jednotka odpovědná za vznik dědičné vlastnosti - obvykle je označován jedním písmenem abecedy strukturní – obsahují info. pro syntézu 1 molekuly polypeptidu regulátorové – řízení genů strukturních pro RNA – syntéza rRNA a tRNA (nepřenášející gen. info. při syntéze do molekul bílkovin) konkrétní místo genu na chromozomu =lokus gen se vyskytuje v různých formách –v alelách alela v diploidní buňce každý gen zastoupen dvěma alelami (1 od samce, 1 od samice) v gametě 1 alela gen určující barvu očí může mít několik různých alel – alelu pro hnědé oči, modré oči... různé alely jsou označovány podobou písmena, které označuje gen – může být velké nebo malé, případně je indexováno (pokud je alel více než dvě) každý organismus může mít pro jeden gen na jednom lokusu dvě různé alely (má dva různé chromozomy) v 1 lokusu jsou 2 geny konkrétní vlohy, a to ve formě 2 stejných nebo různé kvality organismus může být buďhomozygot (obě dvě alely jsou stejné) neboheterozygot (alely se liší) alela může býtdominantní neborecesivní dominance může být úplná – pokud se setkají recesivní a dominantní alela, dominantní alela bude mít rozhodující vliv na výslednou podobu živočicha dominance může být částečná – pokud se setkají recesivní a dominantní alela, dominantní alela bude mít rozhodující vliv na výslednou podobu živočicha, ale recesivní alela vzhled také ovlivní (červená + bílá = růžová) intermediarita – ani jedna z alel není dominantní, obě se budou podílet na vzhledu živočicha stejně (červená + bílá = žíhaná) karyotyp =soubor všech chromozomů organismu genotyp =soubor veškerých genetických informací organismu nebo soubor všech genetických informací týkajících se zkoumaného znaku jaderný genom= soubor všech genů uložených v jádře genom= veškerá genetická informace uložená v organismu včetně jak genů tak nekódujících sekvencí genofond = soubor všech alel všech jedinců dané populace nebo daného druhu (určuje genetickou variabilitu druhu) fenotyp = soubor pozorovatelných znaků živého organismu zahrnuje v sobě jednak vliv genů a jednak vliv prostředí např. genotyp obsahuje dominantní alelu pro modré oči a recesivní pro hnědé, fenotyp budou v tom případě představovat pouze modré oči diploidní= diploidní buňka obsahuje vždy 2 páry homologických chromozomů např. diploidní buňka člověka obsahuje celkem 46 chromozomů (23 párů chromozomů) haploidníbuňky jsou obvykle gamety, obsahují pouze jednu sadu chromozomů (u člověka celkem 23 chromozomů), vznikají meiózou Mendelovy zákony Johann Gregor Mendel (1822 – 1884) zakladatel genetiky pokusy s křížením hrachu setého Mendelovy zákony dědičnosti pravidla, která se uplatňují při dědičnosti neovlivněných organismů s odlišným genomem pojmy: rodiče = parentální generace (P1) potomci = filiální generace (F1) Genotypové zákony: zákon o samostatnosti alel:Genotyp je soubor samostatných genů určujících znaky.Každý znak je určendvojicí samostatných alel zákon o segregaci alel:Dvojice samostatných alel se při zrání rozcházejí a do každé gamety přechází jedna z obou alel. zákon o nezávislé kombinaci alel:Vzájemnýmkřížením polyhybridů (vícenásobných heterozygotních hybridů) vzniká genotypově i fenotypově nejednotnépotomstvo stolika kombinacemi genů, kolik je možných matematických kombinací mezi dvěma matematickými veličinami. s výjimkou genů ve vazbě Fenotypové zákony: zákon o štěpení v potomstvu hybridů:Při kříženíheterozygotůlze genotypy a fenotypy vzniklých jedincůvyjádřit poměrem malých celých čísel. Vzniká genotypový a fenotypový štěpný poměr. zákon o uniformitě hybridů:kříží-li se dvahomozygoti, jsoupotomci ve sledovaném znaku všichni stejní (ve fenotypu)a nesou znak jednoho z rodičů monohybridismuspokud se sleduje pouze jeden znak,dihybridismus pokud se kombinuje více znaků při dihybridickém křížení se uplatňuje 2. a 3. genotypový zákon – je potřeba vzájemně zkombinovat alely a vytvořit všechny možné kombinace díváme se na dva různé geny, B a S, každý z nich má dvě alely: sS a bB máme dva rodiče, každý z nich má genotyp bBsS – jde tedy o kombinace bs, bS, Bs, BS pro každého z rodičů kombinace napíšeme do čtverce: genotypový štěpný poměr je 1BBSS:2BBSs:1BBss:2BbSS:4BbSs:2Bbss:1bbSS:2bbSs:1bbss fenotypový štěpný poměr nemůžeme určit, museli bychom vědět, co gen kóduje, jak se každá alela projevuje a informace o jejich recesivních a dominantních sklonech Klonování vytvoření jedince, který je geneticky shodný s předlohou klonování rostlin je častější než klonování živočichů metody: dělení embryí na několik částí (nefunkční) přenos jádra původní buňky do vaječné buňky (její jádro vysáto), (dodnes používané) problémy s klonováním diferencovaných buněk a buněk dospělých jedinců (telomer) prozatím nepříliš úspěšné (bombastická ovce Dolly moc dlouho nepřežila) Geneticky podmíněná onemocnění člověka může jít buď odědičné dispozice k nějaké chorobě nebo přímo odědičnou chorobu dědičné dispozice: organismus může být normálně funkční, ale mít poněkud odlišnou stavbu některých tkání, díky kterým je náchylnější k určitým chorobám – vliv má i prostředí (stres, strava, znečištění...) ke vzniku choroby je třeba působení nějakého činitele prostředí (např. určitá složka potravy, látka v prostředí, sluneční záření apod.) např.,alergie, neurózy a poruchy nervového systému, vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu, vnímavost k infekčním chorobám dědičné choroby: způsobeny odchylkou v genotypu vyvolány mutacemi genovými –poškození genů na molekulární úrovni chromozomovými –poškození chromozomu (ztráta, zdvojení, přemístění části) genomovými– zm

Témata, do kterých materiál patří