7 _ rostlinna pletiva a zivocisne tkane

7. Rostlinná pletiva a živočišné tkáně

Typy rostlinných pletiv a jejich charakteristika

buňky různých částí těla se liší svými funkcemi → různý tvar, velikost →

• Histologie= věda zabývající se tkáněmi

• Pletivo = soubor buněk vykonávající stejnou funkci, se stejným tvarem a velikostí

• u živočichů tkáně

• Dělení pletiv:

  • Na základě tvaru buněk

    • Parenchym

    • Prosenchym

    • Sklerenchym

    • Kolenchym

  • Na základě funkce

    • Meristémy (dělivá pletiva)

    • Trvalá pletiva

      • Základní pletiva

      • Krycí pletiva

      • Vodivá pletiva

Pletiva podle tvaru buněk

1. Parenchym:

   • Tvořen tenkostěnnými buňkami s četnými mnohobuněčnými prostorami (intercelulárami)

2. Prosenchym:

   • jednosměrně protažené bunky se šikmými příčnými přihrádkami bez intercelulár

   • nejčastěji ve svazcích cévních

3. Kolenchym:

Pletivo bez mezibuněčných prostor, protáhlé tenkostěnné buňky ztlustlé v rozích

• Zpevňuje a vyztužuje rostlinu (výskyt např. u hluchavkovitých)

• deskovitý kolenchym = b. mají ztlustlou i celou 1 stěnu

1. Sklerenchym:

   • Ztlustlé po celém povrchu, jejich protoplasty (vnitřní části buňky) brzy umírají → pak slouží jako mechanická opora

   • plazmodesmy = jemná plazmatická vlákénka skrz tlusté stěny – komunikace, propojení buněk

   • Mohou být krychlového tvaru, pak tvoří tzv, kamenný sklerenchym (povrch pecek a ořechů)

   • Mohou být protáhlého tvaru, pak vyztužují pletiva

   • tvořena parenchymatickými b. – neustále se dělí → umožují růst po celý život

1. Protomeristémy= vrcholové dělivé pletivo

   • Vrcholové meristémy, na růstových vrcholech rostliny

   • Skupina buněk, která si trvale uchovává schopnost dělit (nediferenciované buňky)

2. Primární meristémy

   • dělicí pletiva postupně přecházejí v trvalá

3. Sekundární meristémy = druhotná dělivá pletiva

   • Produkují buňky, které umožňují růst rostliny do šířky (tloustnutí), jedná o obnovení dělivé činnosti již diferenciovaných buněk

   • např. kambium (jeho činností vzniká druhotné dřevo a lýko), kalus (hojivé pletivo)

Trvalá pletiva

• Vznikají vždy činností nějakého meristému (prodlužují se a postupně ztrácejí dělicí schopnost)

• Krycí pletiva (pokožková)

  • tvoří epidermis (pokožku nadzemní části) nebo i rhizodermis (pokožka kořenů)

  • dlaždicovité bunky, těsně přiléhající, na vnějších stěnách na povrchu buněčné stěny mají kutikulu (složené z látky kutinu, tukového charakteru, nepropustné pro vodu a plyny)

  • útvary:

    • průduchy (stomata) - 2 svěrací buňky, které jsou odvozené od parenchymu, mezi nimi štěrbina, na základě turgoru (=vnitřní tlak) potom otevírají štěrbinu (dostatek vody → vzroste turgor v b. → b. se vyklenou, zvětšení štěrbiny-otevření štěrbiny-proniknutí páry)

    • trichomy – chlupy na povrchu – krycí, žlázové (vylučování pryskyřic podobně jako máta) nebo žahavé (kopřiva)

    • hydratody - vodní skuliny tvořené vylučovacím pletivem, vylučují samovolně vodu – způsobují gutaci (listy kontryhelu)