Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




8 - rozmnozovani a ontogeneze organismu

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1017,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

8 . Rozmnožování a ontogeneze organismů Rozmnožování: jeden ze základních znaků živých soustav pohlavní (sexuální): + geneticky variabilní nepohlavní (asexuální): vývojově starší, + * klony – jedinci jsou totožní – energeticky výhodnější (za stálých podmínek) Pohlavní a nepohlavní rozmnožování rostlin - sexuální x asexuální reprodukce -nepohlavní: - rodičovský organismus produkujeklony (geneticky identické potomky) - nový jedinec vytvořen ze somatických buněk/tkáně/části orgánu rodiče -mitotické dělení buněk - rychlé -pohlavní: -meiotické dělení buněk - *gamety(v gonádách) s polovičním počtem chromozomů - splynutí gamet -> oplození - * diploidnízygoty - pomalé, složitější umožňuje evoluci (nový jedinec se velmi liší od svých rodičů) ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLI N Pohlavní rozmnožování: typy gamet: izogamety: tvarem a velikostí stejné, na samčí a samičí rozlišeny pouze funkčně vyskytují se převážně u řas, ne u vyšších rostlin anizogamety: rozlišené velikostí a tvarem na mikro- a makrogamety samčí: spermatozoid – pohyblivá spermatická buňka, bezcévné rostliny, např. kapraďorosty nebo mechorosty spermatická buňka (pylové zrno) – nepohyblivá gameta vyšších rostlin nepohyblivé spermatické buňky se potřebují dostat k oosféře, k tomuto sloužíopylovači jsou většinou typičtí pro druh, některé rostliny jsouhmyzosprašné, některévětrosprašné samičí: oosféra (vaječná buňka) – nepohyblivá buňka, u všech rostlin tvorba gamet: probíhá v pohlavních orgánech (gonády): samčí: pelatky u kapraďorostů a mechorostů květ –tyčinky (pylové váčky) samičí: zárodečníky u kapraďorostů a mechorostů plodolisty uložené v semeníku pestíku gametogeneze: meiózou vznikají haploidní buňky, které následně dozrávají v pohlavních orgánech každouspermatogenezívznikají redukčním dělením 4 spermatické buňky každouoogenezívzniká pouze 1 vaječná buňka, protože další tři jsou redukovány napólová tělíska diploidní mateřská buňka zárodečného vaku se dělí meioticky, vzniká opět pouze jedna haplodní buňka (mladý zárodečný vak), ostatní zahynou mladý zárodečný vak prochází trojitou karyokinezí, výsledkem je osmijaderná buňka ve vajíčku vytvoří 6 haploidních buněk a velká dvoujaderná centrální buňka haploidní buňka nejblíže otvoru klového je vaječná buňka (oosféra), která je posléze oplozena spermatickou buňkou konečný stav se nazývázralý zárodečný vak hermafroditismus, gonochorismus: hermafrodismus velmi častý (hermafrodit je jedinec, který vytváří oba typy gamet) rostliny soboupohlavními květy (jabloň, tulipán) jednodomé rostliny (pohlavní orgány jsou oddělené, ale na jednom jedinci) proteandrický hermafrodit(neumí se oplodnit vlastními buňkami- musí najít jednoho-dozrává dříve sperma-šnek) gonochorismus (každý typ gamet vytváří jiný jedinec) pouze dvoudomé rostliny u rostlin se pohlavní generace (generace, která produkuje pohlavní orgány) nazývágametofyt -opylení(přenos pylového zrna na bliznu/vajíčko) -oplození(vyklíčení pylového zrna v pylovou láčku – poroste do semeníku - * semeno – plod) - dvojité u krytosemenných - podle způsobu opylení: cizosprašné, samosprašné, anemofilní (větrosnubné), entomofilní (hmyzosnubné), hydrofilní - podle přítomnosti gamet: 1domé, 2domé - konjugace (+ a – vlákno) Nepohlavní rozmnožování základní princip: nový jedinec se stejným genotypem jako mateřská rostlina nezajišťuje genetickou variabilitu, ale jde o výrazně jednodušší proces 1.spóry (výtrusy): vznikají pouze u kapraďorostů a mechostů jsou tvořena tzv. vesporangii (výtrusnicemi) meoticky, které se nacházejí na spodní straně listů 1n 2.vegetativní rozmnožování: přirozené: dělení a rozpad stélek (fragmentaceneboschizogonie) – lišejníky, řasy hlízy (ztlustlé podzemní stonky, které klíčí) – brambory cibule (ztlustlé stonky s několika obaly, vnitřek obalů se dělí a tvoří několik jedinců) – česnek oddenky (podzemní stonky, které se šíří do okolí) – pýr šlahouny (nadzemní zelené stonky, jejichž konec se zakořeňuje) – jahodník umělé: řízkování (z 1 mateřské rostliny získáváme geneticky shodné jedince), roubování (původní rostlina téhož druhu), očkování… Rodozměna (metageneze) u rostlin pravidelně probíhá rodozměna, tedy střídání pohlavní a nepohlavní generace izomorfní(S a G jsou stejné)xheteromorfní( S a G jsou odlišné) u řas převládá G, uvýtrusných: mechorosty G, kapraďorosty S pohlavní generace (gametofyt) jehaploidní, má pohlavní orgány a produkuje haploidnígamety(mitózou) z gamet vznikázygota, ze které vyrůstá diploidnísporofyt sporofyt produkuje haploidníspóry, ze kterých vyrůstá haplodní gametofyt u mechorostů převládá generace gametofytu (pohlavní generace) u vyšších rostlin převládá generace sporofytu, gametofyt je potlačen (vyskytuje pouze ve forměmikrogametofytu (pyl a pylová láčka) nebomegagametofytu (zárodečného vaku - vajíčka)) Pohlavní a nepohlavní rozmnožování živočichů Pohlavní rozmnožování (kopulace) základní princip stejný jako u rostlin typy gamet: izogamety: tvarem a velikostí stejné, na samčí a samičí rozlišeny pouze funkčně pouze u prvoků anizogamety: rozlišené velikostí a tvarem na mikro- a makrogametysamčí:spermie– pohyblivá spermatická buňka samičí: vajíčko– nepohyblivá buňka tvorba gamet (gametogeneze) spermatogeneze: diplodníspermatogonie se dělí mitoticky pro zachování počtu, zároveň se ale přeměňují na primárníspermatocyty po prvním (heterotypickém) meiotickém dělení se z nich stávají haploidnísekundárníspermatocytyse dvěma chromatydami po druhém (homeotypickém) meiotickém dělení se z nich stávajíspermatidy(celkem 4 na každou spermatogonii) spermatidy procházejí speciálním procesem, kde jsou opatřeny bičíkem, obalem apod. spermatidy jsou následně v prašníku uloženy po tetrádách a vypouštěny ven po dozrání oogeneze: oogonie se opět mitoticky a přeměňují na primární oocyty, okoloprimárních oocytů se formuje obal zvanýprimordiální folikul v období dospívání se okolo primordiálního folikulu vrství glykoproteiny, vznikáprimární folikul po navrstvení vice vrstev vznikásekundární folikul Graafův folikul má velkou dutinu naplněnou tekutinou,

Témata, do kterých materiál patří