Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




18. Buňka a jednobuněční

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (2,9 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

18. BUŇKA A JEDNOBUNĚČNÍ BUŇKA je základní stavební a funkční jednotka živých organismůnejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožováníkaždá buňka má svůj genetický a proteosyntetický aparát a metabolický systém (umožňuje vytvářet a využívat energii)2 typy buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA- u bakterií, sinic, prochlorofyt EUKARYOTICKÁ BUŇKA- u rostlin, hub a živočichů PROKARYOTICKÁ BUŇKA od buňky eukaryotické se liší uspořádáním (jednodušší stavba) i velikostí Stavba prokaryotické buňky BUNĚČNÁ STĚNA tuhý obal udělující buňce tvarmechanicky ji ochraňuje před vlivy vnějšího prostředíu bakterií je tvořena především vrstvou peptidoglykanů CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA izoluje vnitřní prostředí buňky od vnějšíhoje polopropustnásložena:z dvojvrstvy fosfolipidů- uspořádány tak, že řetězce mastných kyselin (hydrofobní konce) směřují k sobě a fosfátové části (hydrofilní konce) směřují od sebez molekul bílkovin, které jsou zanořeny do dvojvrstvy fosfolipidůumožňují transport pasivní (H2O, CO2, O2) a aktivní (cukry) 7777 CYTOPLAZMA viskózní koncentrovaný roztok obsahující molekuly organických i anorganických látekvyplňuje celý obsah buňkyčasto obsahuje kapénky nebo krystalky odpadních nebo zásobních látek (buněčná inkluze)tekutá složka cytoplazmy- cytosolfunkce: udržuje tvar buňky, zajišťuje výměnu s okolím, transport živin uvnitř buňkybiochemické pochody- anaerobní glykolýza, částečně přeměna bílkovin JADERNÁ HMOTA nukleoid, bakteriální chromozomje uložena volně v cytoplazměnení ohraničena jaderným obalemu bakterií ji tvoří jediná do kruhu stočená dvoušroubovice molekuly DNA (oba konce spojeny)u sinic tvoří více molekul DNA tzv. nukleoplazmu Protoplazma- představuje veškerou hmotu buňky (cytoplazmu + karyoplazmu) Karyoplazma- plazma buněčného jádra RIBOZOMY tělíska v cytoplazmě, ve kterých probíhá tvorba bílkovinmohou být přisedlá k membráně nebo volnájsou menší než v eukaryotické buňce PLAZMIDY malé, do kruhu uzavřené molekuly DNA obsahující genynejsou nezbytné pro přežitínapř. geny nesoucí informaci o rezistenci vůči antibiotikům nebo pro tvorbu toxinů některé buňky vytvářejí slizové obaly neboli KAPSULY (pouzdra)některé buňky mají na povrchu nepohyblivá vlákna FIMBRIE některé buňky mají na povrchu pohyblivé BIČÍKY (mají odlišnou stavbu než u eukaryotických buněk) BAKTERIE jednobuněčné prokaryotické organismyheterotrofní i autotrofní výživapřítomnost plazmidů- do kruhu stočená malá molekula DNA- schopnost pronikat z jedné buňky do druhé využití bakterií: dokážou vyrábět látky, které jiné organizmy vyrábět nedovedoubakterie mléčného kvašení- používají se pro výrobu kyselého mléka, tvarohu, sýrů, jogurtubakterie octového kvašení- pomocí octa konzervujeme okurky, zavináče, …biotechnologie: výroba inzulínu (lék proti cukrovce) a jiné vitaminy a léky výskyt bakterií: půdní bakterie: umožňují koloběh látek na Zemi (mineralizují organické látky) hlízkové bakterie: váží vzdušný dusík nitrifikační bakterie: tvoří dusičnany denitrifikační bakterie: rozkládají dusičnany střevní bakterie (Escherichia coli): živí se zbytky potravy ve střevech (ve střevě dospělého člověka je 1 kg bakterií), díky nim získáváme například vitamin B při přemnožení průjem (léčba živočišným uhlím) ústní bakterie: vytváří povlak na zubech (jejich zplodiny leptají zubní sklovinuzubní kaz) původci nemocí: léky proti nim se nazývají antibiotikaněkteré bakterie jsou patogenní, napadají a rozrušují tkáně, vylučují jedovaté látky- TOXINYdýchací soustava: zánět mandlí (angína), průdušek (zápal plic), spála, tuberkulózatrávicí soustava: průjmová onemocnění: cholera, tyfus, salmonelózanervová soustava: tetanus (způsobuje ochrnutí svalstva) a borelióza (přenášená klíšťaty)pohlavní nemoci: kapavka (není tak nebezpečná), syfilis (nebezpečná nemoc)cévní soustava: otrava krve (namnožení bakterií v krvi)spála- začíná vyrážkou, „malinový jazyk“, komplikace- onemocnění různých orgánůhnisání ran- způsobeno především stafylokoky stavba bakterií: na povrchu:slizové pouzdrobičíky (jeden nebo více)-umožňují pohybfimbrie- usnadňují bakteriím přilnutí k povrchudále: buněčná stěna, cytoplazmatická membrána, cytoplazma, chromozóm (primitivní jádro), plazmidy, ribozómyněkteré bakterie vytvářejí spory- endospory (tyčinkové bakterie)- usnadňují přežití v nepříznivých podmínkáchpodle stavby buněčné stěny (ovlivňuje barvitelnost) rozlišujeme:grampozitivní bakterie- jejich buněčná stěna je tvořena silnou vrstvou peptidoglykanu (mureinu) po barvení speciální technikou zůstávají zbarvené modře a neodbarvují se organickými rozpouštědlygramnegativní bakterie- jejich buněčná stěna je tvořena tenkou vrstvou peptidoglykanu a nad ní je další vrstva složená z fosfolipidů, lipoproteinů a lipopolysacharidů (vnější membrána) barvivo je z buňky vyplavováno organickými rozpouštědly tvar bakterií: KOKY: kok, diplokok, streptokok, stafylokokTYČINKY: tyčinka, diplobacil, streptobacilJINÉ: vibrio, spirila, spirocheta rozmnožování bakterií: nepohlavní = dělení buněkchromozom se zdvojí, buňka se protáhne a obě molekuly DNA putují k opačným pólům buňkyuprostřed se vytvoří přehrádka a buňka se rozdělípohlavní = spájení SPÓRA = bakterie, které si kolem sebe vytvořily ochranné obaly (proti nepříznivým podmínkám) vydrží až 200 stupňůzkoumal je Luis Pasteur (jeho bakterie v ampulkách přežily až do 20. století) SINICE autotrofní (fotoautotrofní) gramnegativní bakteriev tylakoidech obsahují chlorofyl a další barviva jako betakaroten, fykocyaninjejich zásobní látkou je sinicový škrobpatří k nejodolnějším organismům (v horkých pramenech, na skalách, na pouštích)většina se jich nachází v planktonu, při přemnožení tvoří VODNÍ KVĚT význam: významný producent kyslíku (fotosyntéza)vážou vzdušný dusík (na NH3)podíl na vzniku lišejníků (symbióza s houbou) jednořadkak přípravě jídel (např. Spirulina) stavba: mohou být jednobuněčné, nebo tvoří vlákna na povrchu má slizové pochvy rozmnožování: nepohlavní = dělenímu jednobuněčných sinic se většinou dceřiné buňky neoddělí od mateřské a vznikají kolon

Témata, do kterých materiál patří