18. Buňka a jednobuněční

• na povrchu jsou 2 biomembrány: vnější hladká a vnitřní má TYLAKOIDY (=vchlípeniny)

• sloupečkům říkáme GRANA

• uvnitř je stroma (vnitřní hmota chloroplastu)

• funkce: fotosyntéza (chloroplasty obsahují zelené barvivo chlorofyl)

na tylakoidech probíhá světelná fáze fotosyntézy

ve stromatu probíhá temnostní fáze

2. CHROMOPLASTY

• obsahují barviva: xantofyly (žlutá) a karoteny (červená)

• květy, plody, kořeny

3. LEUKOPLASTY

• např. amyloplasty

• ukládáním škrobu se vytváří škrobová zrna

• v zásobních orgánech (podzemní hlízy, atd.)

BUNĚČNÁ STĚNA

• udržuje tvar, dodává pevnost buňce

• hub: je tvořena polysacharidem chitin (s dlouhými větvenými vlákny)

• rostlin: tvořena polysacharidem celulózou (s dlouhými nevětvenými vlákny)- dodává buňce pevnost

• ve zdřevnatělých částech je prostoupena dřevovina (lignin)- složitá organická látka s benzenovými jádry- dodává buňce tvrdost

• je propustná

• stavba: mikrofibrily, amorfní hmoty (hemicelulózy, pektiny, bílkoviny)

• buněčná stěna primární (u rostoucích buňky): pružná – se sítí mikrofibril

snadno roste do plochy intususcepcí (přidáváním nových mikrofibril)

• buněčná stěna sekundární (u nerostoucí buňky) – mikrofibrily jsou ve svazcích

roste jen tloustnutím (přikládáním nových vrstev) směrem dovnitř

redukuje vnitřní prostor

• střední lamela- místo styku sousedních buněk

• plazmodezmy (kanálky v buněčné stěně)- prochází jimi provazce protoplazmy i EPR

pokud jich je více, vznikají tečky a ztenčeniny

2 typy: dvůrkovitý s tečkou, jednoduchý

• buněčná stěna je zpevňována ukládáním látek anorganických: CaCO3, organických: lignin, kutin (na povrchu rostlin)

VÁČKY

• membránové organely s jednoduchou membránou

• vznikají odškrcováním GA nebo EPR

• funkce: rozklad nebo přeměna nízkomolekulárních látek

osmoregulační- regulace množství vody a solí v buňce

exocytóza: sekrece, vylučování některých látek na povrch buněk (např. ve žlázových buňkách)

endocytóza: fagocytóza (pohlcování pevných částic)

pinocytóza („buněčné pití“)

• Peroxizómy: probíhají v nich oxidační děje (vzniká peroxid vodíku)

• Lyzozómy: obsahují hydrolytické enzymy

• Vakuoly: s jednoduchou membránou

obsahují buněčnou šťávu: cukry, bílkoviny, alkaloidy, enzymy, různé ionty

barviva (antokyany): barva se liší podle kyselosti, rozpustná ve vodě

ukládají se zde látky zásobní i odpadní

v mladších buňkách je více malých vakuol, postupně splývají v jednu velkou centrální vakuolu

CYTOSKELETON

• má opěrnou pohybovou funkci

• tvoří ho vláknité útvary:

• 1. Mikrotubuly – tvořené kulovitými proteiny tubulinem a aktinem

mají + konec kde rostou a – konec kde se odbourávají (u jádra)

jsou základem:

a) bičíků – na povrchu mají plazmatickou membránu (na průřezu 9 vnějších a 2 vnitřní mikrotubuly)

b) centriol – pouze u živočišných buněk, mají na obvodu 9 trojic mikrotubulů (vnitřní chybí)