Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




2 - mineralogie, petrologie, geologie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (312,45 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

2. Mineralogie, petrologie, geologie STAVBA ZEMĚ – prvně žhavá koule, postupně chladla – vznikgeosfér (obaly země) ∙ Země se skládá:Zemská kůra Zemský plášť Zemské jádro 1.Zemské jádro = obsahuje ryzí kovy, železo a nikl, do hloubky 2900 km a) vnější – tekuté b) vnitřní – pevné 2.Zemský plášť = souvislý obal kolem jádra, 2900 – 100 km, tvořen křemičitany a) svrchní b) spodní 3.Zemská kůra = tenký obal země a) pevninská – tlustá 30 – 80 km 3 vrstvy: žulová, čedičová, vrstva usazených hornin b) oceánská – tloušťka 5-15km 2 vrstvy: čedičová, vrstva usazených hornin MINERALOGIE = minerál je stejnorodá přírodnina, která má ve všech směrech stejné vlastnosti VZNIK MINERÁLŮ 1.Krystalizace z magmatu ∙Magma je horká křemičitanová tavenina (o teplotě mezi 600 – 1200 °C), která proudí pod pevnou částí zemské kůry. U povrch chladne a dochází k postupné krystalizaci jednotlivých hornin –vznik nepravidelných zrn ∙olivín, nejčastějivyvřelé horniny 2.Krystalizace (srážení) z roztoků ∙Při chladnutí roztoků v puklinách krystalizují minerály a vznikají tzv.hydrotermální žíly ∙Pokud jsou přítomny rudní minerály, mluvíme o hydrotermálních rudních žilách. Minerální výplň takové žíly má dvě hlavní složky -rudní (kovové prvky, sulfidy, aj.) anerudní (křemen, kalcit, aj.) 3.Přeměna (metamorfóza) ∙ změnou teploty nebo tlaku ∙ slídy 4.Chemické zvětrávání ∙ působení vody a vzduchu ∙ malachit 5.Činnost organismů, sedimentace ∙ schránky měkkýšů, kalcit, opál .Například z mořské vody se postupně za příhodných podmínek usazuje halit, sádrovec a další minerály. Polohy těchto minerálů vznikají v mělkých mořských pánvích a označují se jako evapority STRUKTURY NEROSTŮ 1.Krystalované ∙ okem patrné krystalové tvary, při růstu měly dostatek prostoru a času ∙ sůl, křemen ∙drúza = skupina krystalů vyrostlá na společném základě ∙geoda = vykrystalizované nerosty v dutině 2.Krystalické = agregáty ∙ nedokonalé plochy, vznik krystalizací do malého prostoru ∙ drobné a těsně nahloučené ∙ magnetovec, slída 3.Beztvaré = amorfní ∙ nevytváří žádné krystaly ∙ opál, hnědel KRYSTALOVÁ STRUKTURA MINERÁLŮ ∙Krystal = geometrické těleso omezené krystalovými plochami ∙Prvky souměrnosti: 1.Rovina souměrnosti = plocha, která rozděluje krystal na 2 shodné poloviny 2.Osa souměrnosti = přímka, která prochází středem krystalu, podle ní můžeme krystal otáčet o 360° 3.Střed souměrnosti = bod, od něhož jsou stejnocenné body opačných stran krystalu stejně vzdáleny KRYSTALOVÉ SOTSAVY Soustava: Osní kříž: 1) Trojklonná - sem patří krystaly s nejnižší souměrností. Tři osy osního kříže (a,b,c) jsou různě dlouhé a úhly mezi nimi jsou také různé. Nemá rovinu souměrnostiDůležité minerály:albit, modrá skalice (chalkantit) 2) Jednoklonná - tato soustava má opět tři nestejně dlouhé osy, ovšem mezi osami a, b jsou pravé úhly; úhelβ > 90. 1 rovina soumDůležité minerály: azurit, malachit, ortoklas, sádrovec, slídy 3) KosočtverečnáDůležité minerály: aragonit, olivín, topaz 4) Čtverečná - tato soustava má dvě stejně dlouhé osy a1, a2 a různě dlouhou osu c. Osy a1, a2 i c jsou na sebe kolmé. 9 rovin soumDůležité minerály: chalkopyrit, kasiterit 5) Šesterečná - v této soustavě jsou již čtyři osy. Tři jsou stejnocenné (a1, a2, a3) a svírají navzájem úhel 60°. K nim je kolmá osa c. 7 rovin soumDůležité minerály: apatit, beryl, led 6) KlencováDůležité minerály: hematit, kalcit, korund, křemen, turmalín 7) Krychlová - krychlová soustava má nejvyšší souměrnost. Je charakterizována tříosým křížem, kde jsou všechny osy stejné a na sebe kolmé. 3 roviny soumDůležité minerály: diamant, fluorit, granát, pyrit, zlato, stříbro, měď CHEMICKÉ VLASTNOSTI NEROSTŮ 1.Rozpustnost ve vodě – rozpustný halit 2.Reakce s kyselinami nebo s roztoky hydroxidů 3.Využití vysokých teplot FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI NEROSTŮ 1.Hustota = udává, kolikrát je nerost hustší než voda ∙malá (halit, sádrovec), střední (křemen, aragonit) nebo vysoká (sulfidy, kovové prvky). 2.Barva = výsledek nerovnoměrného pohlcování různých vlnových délek světla a)barevné –síra, zlato – vždy stejná barva b)zbarvené –sfalerit, záhněda – barva ovlivněna přítomností jiného prvku ve struktuře c)bezbarvé –křemen – křišťál,diamant – čirý minerál 3.Propustnost světla a)průhledné – lze přes ne číst (většinoubezbarvé nerosty, např.slída) b)průsvitné – propouští světlo částečně (nedá se přes ně číst,zbarvené nerosty, např.sádrovec, křemen) c)neprůhledné – nepropouští světlo (např.tuha, pyrit) 4.Vrypem = barva čáry při rytí do porcelánové destičky 5.Lesk = vzniká odrazem světla na plochách nerostů a)diamantový - diamant b)skelný – křemen c)mastný – mastek d)kovový – pyrit e)perleťový – slída f)matný – kaolinit 6.Štěpnost = schopnost nerostu se oddělovat na vrstvy podle rovných ploch a)dokonalá – slída b)velmi dobrá – kalcit c)dobrá – amfibol d)špatná – granát 7.Lom = u nerostů, které nelze štípat na vrstvy a)nerovný - pyrit b) lasturnatý - křemen c)miskovitý – opál 8.Tvrdost = schopnost nerostu odolávat pronikání cizího předmětu ∙Mohsova stupnice tvrdosti Lze rýpat nehtem Lze rýpat měděným drátem 1. Mastek4. Fluorit Rýpou do skla Lze rýpat pilníkem Lze rýpat nožem 10. Diamant MINERALOGICKÝ SYSTÉM 1.Prvky ∙ v přírodě nacházímekovové (zlato, stříbro, měď) nebonekovové (síra nebo dvě formy uhlíku – grafit a diamant), popř.polokovy (arsen, bismut, antimon) 2.Sulfidy ∙ bezkyslíkaté sloučeniny síry a kovů ∙ kovový vzhled, vysoká hustota, dobře vyvinuté krystaly, drúzy, snadno oxidují na sírany ∙pyrit (FeS2),chalkopyrit (CuFeS2),galenit (PbS),sfalerit (ZnS) 3.Halogenidy ∙ sloučeniny halogenů s kovy ∙skelný lesk, jsou průsvitné a mají malou tvrdost a hustotu ∙halit –sůl kamenná (NaCl),fluorit (CaF2) 4.Oxidy ∙ sloučeniny prvků s kyslíkem ∙Obvykle nejsou elektricky vodivé a jejich vlastnosti jsou velmi různé ∙Mezi oxidy patří například i pevné skupenství vody - led ∙magnetit (Fe2O4),hematit =krevel (Fe2O3),opál (SiO2*nH2O),chalcedon (SiO2),achát,bauxit (Al2O3*nH2O),smolinec =uraninit (UO2) ∙korund (Al2O3) – odrůdy:Safír – modrý Rubín – červený Smirek – zr

Témata, do kterých materiál patří