Rozmnožování a individuální vývoj organismů

3.

Rozmnožování a individuální vývoj organizmů

Rozmnožování buněk:

- zajišťuje rozmnožování, vývoj a růst, náhrada poškozených buněk

chromozom – tělísko tvořené chromatinek složené ze dvou ramen spojených

centromerou

Dělení jádra (kariokineze) – mitóza nebo meióza

MITÓZA – profáze, metafáze, anafáze, telofáze 2n - - 2n

- nepřímé dělení jádra

- mitotický aparít tvořen centriolami a vlákny dělícího vřeténka

Profáze – mizí jaderná membrána, chromozomy se spirilizují, rozdělí se centozom na 2 centroily a ty se stěhují k opačným pólům bky, začínají se tvořit mikrotubuly dělícího vřeténka

Metafáze – mikrotubuly dělicího vřeténka se jedním koncem připojí

k centrám jednotlivých chromozomů a druhým, koncem k centriolám,

chromozomy se řadí ve střední (ekvatoriální) rovině,

Anafáze – mikrotubuly dělícího vřeténka se zkracují, rozdělí se

centromery chromozomů, chromozomy se rozestupují a každý se

pohybuje k opačnému konci bky

k opačným pólům bky

Telofáze – mizí dělící vřeténko, despirilizace chromozomů, vznik

jaderného obalu

Interfáze – syntéza chybějících polovin chromozomů

MEIÓZA – redukční dělení, typické pro pohlavní buňky, na konci 4 bky

s jednou sadou chromozomů

- snižuje počet chromozomů na polovinu

- 2 dělení jádra a jediné dělení chromozomů, výsledkem jsou 4 dceřinné

bky z nichž každá má poloviční (haploidní počet chromozomů)

I. Heterotypické (redukční)

- homologické chromoomy se párují a vznikají tzv. bivalenity, oba párové chromozomy se zdvojí a vznikají tzv. tetrády, do dceřinných jader se rozdělují celé bivalenity, výsledkem jsou 2 dceřinná jádra s haploidním počtem chromozomů a každý z nich je složen ze 2 chromatid

II. Homeotypické(redukční)

- podobné mitóze, účast jader s haploiním počtem dvouchromatidových chromozomů, jejich centromery se oddělí, chromozomy se rozestoupí a výsledkem jsou 4 buňky dceřinné které obsahují haploidní sadu chromozomů

AMITÓZA – neredukční, přímé

Dělení buněk (cytokineze) – odlišné u rostlinných (vzniká přepážka zevnitř) a

živočišných buněk (zaškrcování)

Diferenciace buněk – všechny buňky stejný úplný základ, specializace, diferenciace

Regulace B. C. – stimulace (hormony, anxiny, giberetiny, tkáň.hormony)

- inhibice ( cytostatika, kolchicin, nedostatek živin)

Buněčný cyklus – běh života buňky od jednoho do druhého dělení

- vlastní dělení bky a interfáze (4 fáze)

G1 – postmitotické období, růst bky, dosyntetizuje si organely (mitochodrie a

chloroplasty), příprava enzymů na syntézu DNA

KONTROLNÍ BOD – je vše připraveno je opravdu potřeba dělit, specializovat nebo

vůbec

S – replikace kompletní DNA, zdvojení chromozomů

G2 – příprava na mitózu(enzymy), růst, dělení centrozomu (krátké svazečky

mikrotubulů – centrioly – každá na jinou stranu)