3. Nebuněčné a prokaryotní organismy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
3. MAT. OTÁZKA
Nebuněčné a prokaryotní organismy
Říše: Nebuněční (Subcellulata)
Oddělení: Praorganismy (Eobionta)
předpokládané primitivní živé soustavy
vznikly v průběhu chemické evoluce z koacervátů (kapénky bílkovin, které se postupně diferencovaly v různé enzymy, urychlující děje uvnitř koacervátů a zintenzivňují jejich metabolismus)
pravděpodobně obsahovaly NK, bílkoviny, museli mít jednoduchý metabolismus, schopnost autoreprodukce a dalšího vývoje
na Zemi žily před 4 mld. let
Oddělení: Viry (Vira)
nebuněčné formy organismů, mnohem menší a jednodušší než buňky (velikost 15 – 300nm) – viditelné pouze pod elektronovým mikroskopem
nitrobuněční parazité – samy od sebe nejsou schopné života, hostitelem může být prokaryotní i eukaryotní buňka
nemají vlastní aparát pro syntézu bílkovin (ribosomy a tRNA) ani vlastní metabolický aparát rozmnožují se jen v hostitelské buňce
jednotlivá částice – virion – je schopná infikovat buňku a množit se v ní
STAVBA VIRIONU:
jedna nebo více molekul nukleové kyseliny (vždy buď RNA nebo DNA)
kapsida = bílkovinný plášť chránící NK, příp. zprostředkuje vazbu viru na buněčnou stěnu hostitelské buňky
mají ji téměř všechny viry
komplex NK + kapsida nukleokapsid
struktura kapsidy je geometricky pravidelná
lipoidní obal (tukový) = tunika, mají ji pouze některé viry (okolo kapsidy) – obsahují glykoproteinové řetězce, odpovídají na receptory b (nejdůležitější informační kanál)
Rozdělení virů
RNA – obalené
retroviry – svou gen. informaci vpisují do buňky, porušují centrální dogma (DNA RNA) = reverzní transkripce (enzym reverzní transkriptáza); RNA se umí vepsat zpět do DNA, aniž je virus přítomen (schopnost zpětného přepisu), např. HIV
onkogeny – rakoviny
togaviry – původci zánětů (encefalitida, žlutá zimnice, zarděnky)
paramixoviry – příušnice, spalničky, vzteklina, záněty dýchacích cest
RNA – neobalené
pikornaviry – mohou způsobit poškození plodu; patří sem slintavka, kulhavka a další choroby domácích zvířat, dále rýma, chřipka nebo obrna
DNA – obalené
herpesviry – pásové opary, záněty koutků, mononukleóza, pravé neštovice
poxviry – myxomatóza u králíků
DNA – neobalené
adenoviry – záněty respirační, oční onemocnění, bronchitidy, hepatitida B
papoviry – bradavice, mory, hepatitida
bakteriofág – vir napadající bakterie, májednoduchou NK, často používán k pokusům v molekulární biologii
Tvar virů
tyčinkovitý (virus tabákové mozaiky)
kulovitý (virus chřipky)
s binární stavbou
přenos viru je uskutečňován např. vzduchem (kapénková infekce, prach), potravinami, vodou, hmyzem, kontaktem s kůží, krví nemocného, pohl. stykem
proti virovým onemocněním nejsou účinná antibiotika, u některých je dobrou obranou očkování