9. Rostlinné orgány

6. ROSTLINNÉORGÁNY - KOŘEN, STONEK, LIST • orgány jsousoubory pletiv• věda zabývající se rostlinnými orgány se nazývárostlinnáorganologie•u cévnatých rostlin tvořícíchkormus (rostlinnétělo s pravými orgány) rozlišujeme: -vegetativní orgány-generativní orgány - květ, semeno, plod (u krytosemenných) Dělení orgánů a) orgány homologické• jsou stejného původu, ale různéstavby, vzhledu a funkce b) orgány analogické•jsou různého původu, ale podobného vzhledu a funkce Vegetativní orgány - kořen, stonek, list • zabezpečují život jedince, to znamenávýživu, růstavýměnu látek• vegetativní orgány některých řas a mechorostů jsourhizoidy (příchytná vlákna),kauloidy (lodyžky) afyloidy 1. K O Ř E N • lat.radix• zpravidlapodzemní orgán• jeheterotrofní• byliny majíkořeny dužnaté (tloustnou omezeně), keře a stromy majíkořeny dřevnaté• kořen je založen již v zárodku semene - při klíčení vyrůstá nejdřívekořínek (radikula), který pronikádo půdy a měníse v hlavní kořen (z něho později vyrůstajíkořeny postranní) TVARY •nitkovitý•válcovitý- po celédélce přibli•vřetenovitý•řepovitý- krátký, dole náhle zúžený (např. řepa) KOŘENOVÝ SYSTÉM • kořenový systé•allorhizie- kořenový systém tvořenýhlavním kořenem a postranními kořeny; typický pro rostliny dvouděložné•homorhizie- kořenový systém, kdehlavní kořen zaniká a jeho funkci přejímajíkořeny adventivní(náhradní); vzniká kořenová soustava tvořená stejně tlustými kořeny; typická pro jednoděložné- adventivní kořeny mohou vznikat i na stoncích a listech (využívá se při vegetativním množení rostlin řízky) PODÉLNÝ ŘEZ KOŘENEM • na podélném řezu kořenem rozlišujeme: •absorpční zóna- přijímá vodnéroztoky z půdy; tvoří se zdekořenovévlásky, kterézvětšujíabsorp•prodlužovací zóna•dělivá zóna- koncová část kořene s primárním meristémem (dělivým pletivem) chráněnýmkořenovou čepičkou, která usnadňuje vnikání kořene do půdy PŘÍČNÝ ŘEZ KOŘENEM • na příčném řezu kořenem rozlišujeme: kořenová pokožka- rhizodermis, nejvíce na povrchuprimární kůra (cortex)- vyplňuje prostor mezi pokožkou a cévními svazky; je tvořena živými buňkami základního pletiva a složená ze tří vrstev:exodermis, mezodermis aendodermis(odděluje primární kůru od středního válce a je tvořená buňkami se ztloustlými buněčnými stěnami - buňky korkovatía dřevnatějí - pouze některétenkostěnnépericykl (perikambium)- vrstva buněk, kterési zachovávajídělící schopnost; zakládají se zde postranní kořeny, přední vrstvička předního válce- nevimcévní svazek- uvnitřstředního válce; činností kambia (kterése zakládá mezi primárním dřevem a lýkem)druhotně tloustne, původní radiální cévní svazek se mění na kolaterální a prvotní kůra je nahrazena druhotnou kůrou (peridermem)dřeň- tvoří se uvnitř mezi cévními svazky, především u jednoděložných rostlinkambium- hvězdičkovitý tvar; střídá se lýko a dvěřo - cevní svazek paprsčitý pozn. u jednoděložných rostlin je primární stavba kořene zachována po celý život, u dvouděložných a nahosemenných rostlin dochází k sekundárnímu tloustnutí MODIFIKACE KOŘENE • kořeny mohou plnit různéfunkce, čemuž je přizpůsoben takéjejich tvar a vnitřní stavba různémodifikace: •zásobní kořeny- hromadí zásobní látky; patří semkořenovéhlízy (např. vstavač) nebobulvy (např. celer); bulva vzniká modifikací nejen kořene, ale také•vzdušnékořeny- umožňujípřijímat vzdušnou vlhkost, často obsahují i chlorofyl (vyživovací funkce); běžné•příčepivékořeny- majípřichycovací funkci•haustoria- kořenyparazitů a poloparazitů schopné•chůdovitékořeny- upevňují rostlinu v sypké•stahovací kořeny (kontraktilní)- zkracují se během v•dýchací kořeny (pneumatofory)- vyčnívají nad povrch půdy (např. bažinnérostliny) VYUŽITÍ KOŘENŮ •kořenová zelenina•krmivo pro zvířata• surovinapotravinářského průmyslu• výrobaléčivakosmetických přípravků (např. pampeliška lékařská) 2. S T O N E K • lat.kaulom• obvyklenadzemní článkovaná část cévnatých rostlinnesoucí listy areprodukční orgány• zprostředkovává spojení mezi kořenovým systé•rozvádí roztoky minerálních látek z kořenůdo listů a z listůvede organickélátky (asimiláty)do míst spotřeby (do růstových pletiv, kořenů, plodů, apod.)• mádobře vyvinutá vodivá amechanickápletiva•prýt= stonek s listy; místa, kde listy přisedají, se nazývajíuzliny(nody), mezi nimi jsoučlánky (internodia)• stonek nese taképupeny= základy budoucích rostlinných orgánů (stonků, listů, květů) - rozlišujemevrcholový pupen (nachází se na vrcholu stonku) aúžlabní pupeny (nacházíse v úžlabí listů) STONEK BYLIN • byliny majístonek dužnatý•internodia•nody Typy stonků •lodyha•stéblo- dutý stonek rozdělený kolé•stvol- bylinný stonek bez listů zakončený květem nebo květenstvím, listy tvoří přízemní růžici (např. prvosenka) Rozdělenístonků podle ZPŮSOBU RŮSTU •přímý•poléhavý•plazivý- leží na zemi celou dé•popínavý- přichycuje se úponky k opo•ovíjivý• ovíjivéa popínavérostliny jsou souhrnně označovány jakoliány Rozdělenístonků podle TVARU NA PŘÍČNÉM ŘEZU •válcovitý(např. žito),čtyřhranný(např. hluchavka),trojhranný(např. šáchor) nebovícehranný(např. kaktusy) STONEK DŘEVIN • dřeviny majístonek dřevnatý, vnitřní pletiva jsou zdřevnatělá Typy stonků •stromy- nevětvená část se nazývákmen, horní rozvětvená část jekoruna•keře- stonky se větví hned od země a jsou celédřevnaté(např. tavoln•polokeře- horní části větví jsou bylinnéa na zimu odumírají (např. borůvka) DRUHOTNÉTLOUSTNUTÍ STONKU stonky vytrvalých dřevin druhotně tloustnou činnostísekundárního meristému felogenu akambia• činností felogenu vznikádruhotná kůra (periderm) - jako druhotnou kůru označujemekorek (suberoderm), kteréje felogenem produkován na vnější stranu, azelenou kůru• kambium se tvoří jen u nahosemenných a dvouděložných, produkujedruhotnélýko a dřevo díky periodické činnosti kambia se vytvářejíletokruhy,jarní dřevoje svězlejší, protože má velké buňky nasávající hodně vody a letní je tmavé, protože má malé buňky nasávající méně vodytropické rostliny nemají letokruhy, protože se tam nestřídají roční období PŘÍČNÝ ŘEZ NEZTLOUSTLÝM STONKEM na příčném řezu neztloustlého stonku rozlišu