9. Rostlinné orgány

• pericykl - zakládají se v něm často adventivní kořeny a kolaterální cévní svazky
• cévní svazky - většinou kolaterální, jsou různě uspořádány
• dřeň - mezi cévní svazky z ní vybíhají dřeňové paprsky, které vedou roztoky
- buňky dřeně mohou být buď živé nebo odumřelé a vyplněné vzduchem (např. u bezu černého tzv. bezová duše); mohou se v nich také ukládat zásobní látky (např. cukrová třtina zde ukládá třtinový cukr - sacharózu)

MODIFIKACE STONKU

• modifikaci stonku poznám podle toho, že tam jsou pupeny (u brambor jsou taková očka)
• stonky mohou plnit nejrůznější funkce, čemuž je přizpůsoben jejich tvar a vnitřní stavba různé modifikace:

• oddenky - podzemní části stonků, mohou sloužit jako zásobní orgány nebo k vegetativnímu rozmnožování (např. zázvor, konvalinka), je článkovaný
• oddenkové hlízy - vznik hromaděním zásobních látek v oddencích (např. brambor),
• stonkové hlízy - vznik ztloustnutím stonku, mají zásobní funkci (např. kedluben)
• šlahouny - plazivé zakořeňující nadzemní prýty (např. jahodník), vegetativní rozmnožování
• stonkové úponky - umožňují přichycení (např. réva vinná)
• brachyblasty - zdřevnatělé stonky s omezeným růstem do délky, vyrůstají na nich listy (např. borovice) nebo květy (ovocné dřeviny, např. jabloň)
• kolce - trnité výběžky, vznikají přeměnou brachyblastů, mají ochrannou funkci (např. trnka)

VYUŽITÍ STONKU

• potrava pro člověka (např. bramborové hlízy, chřest, kedluben) a krmivo pro zvířata (např. pícniny)
• průmyslové suroviny - len (textilní průmysl), cukrová třtina (výroba cukru), dub korkový (výroba korku), dřevo stromů (nábytek, stavební průmysl, výroba papíru)

3. L I S T

• lat. folium, fylom
• postranní orgán cévnatých rostlin, tvoří se pouze na stonku
• obvykle je zelený a má omezený růst
• probíhá zde fotosyntéza, transpirace a výměna plynů
• listová čepel - plochá část listu
• řapík - stopkovitá část listu, na jeho spodní části se někdy tvoří pochva s ochrannou funkcí; listy s řapíkem označujeme jako řapíkaté, listy bez řapíku jako přisedlé
• jev, kdy se na rostlině vyskytují listy různého tvar, se označuje jako různolistost neboli heterofylie (např. břečťan)
• u některých rostlin bývají u báze řapíky vyvinuty tzv. palisty - drobné párové listové útvary; mohou být volné nebo přirostlé k řapíku (např. vikev, hrách)

DĚLENÍ LISTŮ

Podle postavení na stonku

• střídavé - z každé uzliny vyrůstá 1 list, listy jsou uspořádány ve spirále (např. bříza)
• vstřícné - v každé uzlině stojí proti sobě 2 listy (např. hluchavka)
• přeslenité - z každé uzliny vyrůstají nejméně 3 listy (např. vraní oko)

Podle okraje čepele

• celokrajný list
• pilovitý list
• zubatý list
• vykrajovaný list