9. Rostlinné orgány

STONEK BYLIN

• byliny mají stonek dužnatý, jeho vnitřní pletiva jsou měkká
• internodia - články mezi nody, prodlužuje rostlinu
• nody = uzliny, vyrůstají z nich listy a články

Typy stonků

• lodyha - bylinný stonek s listy (např. hluchavka)
• stéblo - dutý stonek rozdělený kolénky na jednotlivé články (např. žito)
• stvol - bylinný stonek bez listů zakončený květem nebo květenstvím, listy tvoří přízemní růžici (např. prvosenka)

Rozdělení stonků podle ZPŮSOBU RŮSTU

• přímý - roste svisle (např. mák)
• poléhavý - leží na zemi, pouze poslední článek je vzpřímený (např. rdesno ptačí)
• plazivý - leží na zemi celou délkou (např. mochna plazivá)
• popínavý - přichycuje se úponky k opoře (např. hrách setý)
• ovíjivý - ovíjí se šroubovitě kolem opory (např. chmel otáčivý)
• ovíjivé a popínavé rostliny jsou souhrnně označovány jako liány

Rozdělení stonků podle TVARU NA PŘÍČNÉM ŘEZU

• válcovitý (např. žito), čtyřhranný (např. hluchavka), trojhranný (např. šáchor) nebo vícehranný (např. kaktusy)

STONEK DŘEVIN

• dřeviny mají stonek dřevnatý, vnitřní pletiva jsou zdřevnatělá

Typy stonků

• stromy - nevětvená část se nazývá kmen, horní rozvětvená část je koruna (např. buk)
• keře - stonky se větví hned od země a jsou celé dřevnaté (např. tavolník)
• polokeře - horní části větví jsou bylinné a na zimu odumírají (např. borůvka)

DRUHOTNÉ TLOUSTNUTÍ STONKU

stonky vytrvalých dřevin druhotně tloustnou činností sekundárního meristému felogenu a kambia
• činností felogenu vzniká druhotná kůra (periderm) - jako druhotnou kůru označujeme korek (suberoderm), které je felogenem produkován na vnější stranu, a zelenou kůru (feloderm), která je produkována na vnitřní stranu
• kambium se tvoří jen u nahosemenných a dvouděložných, produkuje druhotné lýko a dřevo díky periodické činnosti kambia se vytvářejí letokruhy, jarní dřevoje svězlejší, protože má velké buňky nasávající hodně vody a letní je tmavé, protože má malé buňky nasávající méně vody

tropické rostliny nemají letokruhy, protože se tam nestřídají roční období

PŘÍČNÝ ŘEZ NEZTLOUSTLÝM STONKEM

na příčném řezu neztloustlého stonku rozlišujeme:

• pokožka (epiderm)- může obsahovat průduchy, kutikulu (nebuněčná vrstva na povrchu pokožky; má především ochrannou funkci) a trichomy (chlupy; vznikají z pokožkových buněk rostlin; buňky mladých trichomů jsou živé, u dospělých trichomů buněčný obsah často odumírá)
• primární kůra - vyplňuje prostor mezi pokožkou a cévními svazky, má ochrannou a zásobní funkci; má 3 vrstvy:

- vnější vrstva: mechanická funkce (zpevňuje stonek, je tvořena kolenchymem a sklerenchymem)
- střední vrstva: nejčastěji asimilační funkce
- vnitřní vrstva: chrání cévní svazky, tvoří ji škrobová pochva (buňky s vysokým obsahem škrobových zrn)