8. Morfologie a výživa rostlin

8. MORFOLOGIE A VÝŽIVA ROSTLIN

Stavba vegetativních orgánů rostlin

• organologie – věda zabývající se stavbou a funkcí orgánů

• orgány jsou složeny z pletiv, mají charakteristickou stavbu a plní určité funkce

• podle funkce rozlišujeme orgány:

• vegetativní – výživa, růst, látková výměna s vnějším prostředím = KOŘEN, STONEK, LIST

• generativní – produkce pohlavní buněk = KVĚT, SEMENO, PLOD

• v závislosti na vnějších podmínkách se mohou rostlinné orgány měnit – modifikace (metamorfózy) k jiné funkci

• podle vývojových a funkčních souvislostí rozlišujeme struktury:

  • homologické – různý vzhled, funkce či vnější stavba, ale stejný původ (např. listy a listové úponky u bobovitých rostlin)

  • analogické – obdobný vzhled či funkce, ale různý původ (např. úponky listového a stonkového původu)

KOŘEN

• zpravidla podzemní orgán, vždy bez listů

• funkce

• upevnění rostlin v půdě

• absorpce a transport vody s rozpuštěnými minerálními látkami

• syntéza některých látek (fytohormony, alkaloidy, aminokyseliny)

• ukládání zásobních látek (škrob)

• rozmnožování (nepohlavní

• postrádá syntetická barviva – heterotrofní orgán

• vznikl při přestupu rostlin do suchozemského prostředí (silur)

• založen již v zárodku semene, při klíčení vyrůstá nejdříve radikula („kořínek“)

TVARY KOŘENE

• nitkový – tenký a dlouhý u klíčních rostlin

• válcovitý – po celé délce přibližně stejně tlustý (křen)

• vřetenovitý – protáhlý, postupně se zužuje (mrkev, petržel, většina stromů)

• řepovitý – krátký, dole zúžený (řepa)

PODÉLNÝ ŘEZ KOŘENEM

• dělivá zóna – zahrnuje meristematická pletiva krytá kořenovou čepičkou (ochrana při pronikání substrátem)

• prodlužovací zóna – růst kořene prodlužováním buněk a zvyšováním jejich objemu

• zóna kořenového vlášení – absorpční funkce, nasávání roztoků z okolí

  • kořenové vlásky málo početné u vodních a mykorhizních rostlin

PŘÍČNÝ ŘEZ KOŘENEM

primární stavba

• STŘEDNÍ VÁLEC – obsahuje cévní svazky

• dřevní část (cévy)

• lýková část (sítkovice)

• jsou uspořádány paprsčitě a mezi nimi je kambium

• pericykl – zakládají se tu postranní kořeny

• primární kůra – vyplňuje prostor mezi pokožkou a cévními svazky, je tvořena živými buňkami základního pletiva, trojvrstevná:

• endodermis – může korkovatět a rohovatět

• mezodermis – z parenchymu

• exodermis – jednovrstevná

• rhizodermis – pokožka s kořenovými vlásky, jednovrstevná

sekundární stavba

• CENTRÁLNÍ VÁLEC – cévní svazky, z kambia vzniká:

• sekundární dřevo

• sekundární lýko

• bočné, uspořádány v kruhu

• sekundární kůra

KOŘENOVÝ SYSTÉM

• alorhizie – jeden hlavní kořen + více postranních, které pronikají do větších hloubek (u dvouděložných rostlin)

• homorhizie – hlavní kořen zaniká, nahrazují ho adventivní (náhradní) kořeny (druhotně netloustnou, vznikají na stoncích a listech – využití při vegetativním množení)