Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




8. Morfologie a výživa rostlin

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (8,62 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

8. MORFOLOGIE A VÝŽIVA ROSTLIN Stavba vegetativních orgánů rostlin organologie – věda zabývající se stavbou a funkcí orgánůorgány jsou složeny z pletiv, mají charakteristickou stavbu a plní určité funkcepodle funkce rozlišujeme orgány:vegetativní – výživa, růst, látková výměna s vnějším prostředím = KOŘEN, STONEK, LISTgenerativní – produkce pohlavní buněk = KVĚT, SEMENO, PLODv závislosti na vnějších podmínkách se mohou rostlinné orgány měnit – modifikace (metamorfózy) k jiné funkcipodle vývojových a funkčních souvislostí rozlišujeme struktury: homologické – různý vzhled, funkce či vnější stavba, ale stejný původ (např. listy a listové úponky u bobovitých rostlin) analogické – obdobný vzhled či funkce, ale různý původ (např. úponky listového a stonkového původu) KOŘEN zpravidla podzemní orgán, vždy bez listůfunkceupevnění rostlin v půděabsorpce a transport vody s rozpuštěnými minerálními látkamisyntéza některých látek (fytohormony, alkaloidy, aminokyseliny)ukládání zásobních látek (škrob)rozmnožování (nepohlavnípostrádá syntetická barviva – heterotrofní orgánvznikl při přestupu rostlin do suchozemského prostředí (silur)založen již v zárodku semene, při klíčení vyrůstá nejdříve radikula („kořínek“) TVARY KOŘENE nitkový – tenký a dlouhý u klíčních rostlinválcovitý – po celé délce přibližně stejně tlustý (křen)vřetenovitý – protáhlý, postupně se zužuje (mrkev, petržel, většina stromů)řepovitý – krátký, dole zúžený (řepa) PODÉLNÝ ŘEZ KOŘENEM dělivá zóna – zahrnuje meristematická pletiva krytá kořenovou čepičkou (ochrana při pronikání substrátem) prodlužovací zóna – růst kořene prodlužováním buněk a zvyšováním jejich objemu zóna kořenového vlášení – absorpční funkce, nasávání roztoků z okolí kořenové vlásky málo početné u vodních a mykorhizních rostlin PŘÍČNÝ ŘEZ KOŘENEM primární stavba STŘEDNÍ VÁLEC – obsahuje cévní svazkydřevní část (cévy)lýková část (sítkovice)jsou uspořádány paprsčitě a mezi nimi je kambium pericykl – zakládají se tu postranní kořenyprimární kůra – vyplňuje prostor mezi pokožkou a cévními svazky, je tvořena živými buňkami základního pletiva, trojvrstevná:endodermis – může korkovatět a rohovatětmezodermis – z parenchymuexodermis – jednovrstevnárhizodermis – pokožka s kořenovými vlásky, jednovrstevná sekundární stavba CENTRÁLNÍ VÁLEC – cévní svazky, z kambia vzniká:sekundární dřevosekundární lýkobočné, uspořádány v kruhusekundární kůra KOŘENOVÝ SYSTÉM alorhizie – jeden hlavní kořen + více postranních, které pronikají do větších hloubek (u dvouděložných rostlin)homorhizie – hlavní kořen zaniká, nahrazují ho adventivní (náhradní) kořeny (druhotně netloustnou, vznikají na stoncích a listech – využití při vegetativním množení) MODIFIKACE KOŘENE kořenové hlízy – hromadí zásobní látky (orsej) bulvy – hromadí zásobní látky (kromě kořene je tam i podíl modifikovaného stonku; řepa) vzdušné kořeny – umožňují přijímat vzdušnou vlhkost, často obsahují i chlorofyl (funkce vyživovací), běžně u rostlin v tropech a subtropech(monstera) asimilační kořeny (některé orchideje) chůdovité kořeny (olše) dýchací kořeny (mangrovové porosty) kontraktilní kořeny (stahují rostlinu zpět do půdy, sněženka) příčepivé kořeny – přichycovací funkce (břečťan) haustoria - u parazitů, schopné vysávat živiny z dřevních částí hostitelské rostliny (jmelí) VYUŽITÍ KOŘENŮ potrava člověka – kořenová zeleninakrmivo pro zvířata – krmná řepasurovina potravinářského průmyslu – řepa cukrovkavýroba léčiv a kosmetických přípravků – pampeliška lékařská STONEK obvykle nadzemní orgán nesoucí listy, pupeny a reprodukční orgány (spolu s nimi tvoří prýt)funkcezajišťuje funkční spojení mezi kořeny a listy (transpirační a asimilační proud)zajišťuje rozmístění listů a květůfotosyntet. – zvlášť pokud jsou redukovány listy (u kaktusů)zásobní f. – umožňuje přezimování (oddenky = podzemní stonky, na rozdíl od kořenů nesou šupinovité listy)rozmnožovací f. – oddenky, šlahounytvořen uzlinami (místo přisedání listů, tzv. nody) a články (mezi uzlinami, prodlužují se, tzv.internodia) STONEK BYLIN byliny mají stonek dužnatý (jeho vnitřní pletiva jsou měkká)lodyha – olistěný bylinný stonek (hluchavka)stéblo – dutý stonek rozdělený kolénky na články (žito)stvol – bezlistý stonek zakončený květem nebo květenstvím, listy tvoří přízemní růžici (prvosenka) podle způsobu růstu rozlišujeme stonky přímý – roste svisle (mák)vystoupavý (jetel)poléhavý – leží na zemi, pouze poslední článek je vzpřímený (rdesno)plazivý – leží na zemi celou délkou (mochna)ovíjivý – ovíjí se šroubovitě kolem opory (chmel otáčivý)popínavý – přichycuje se úponky k opoře (hrách) podle tvaru stonku na příčném řezu rozlišujeme čtyřhranný (hluchavka)trojhranný (ostřice)kruhový (sedmikráska)žebrovitý (kopr)čtyřkřídlý (třezalka) aj. podle větvení stonku rozeznáváme vidličnaté – původní způsob, vzrostný vrchol se dělí na dva (např. jmelí) hroznovité – postranní větve nepřerůstají hlavní stonek (např. smrk) vrcholičnaté – postranní větve přerůstají hlavní stonek makroblast = dlouhá postranní větev brachyblast = zkrácená postranní větev (modřín) STONEK DŘEVIN dřeviny mají stonek dřevnatý (vnitřní pletiva jsou zdřevnatělá)stromy (větví se v určité výšce nad zemí, mají nevětvený kmen)keře (větví se hned u země, bez kmene)polokeře (část prýtu je zdřevnatělá, část bylinná) PRIMÁRNÍ STAVBA STONKU STŘEDNÍ VÁLECcévní svazky - jsou uspořádány do kruhudřeň – parenchymatická, někdy vyplněná vzduchem a odumřelá („bezová duše“), vybíhají z ní dřeňové paprskypericykl – jednovrstevný, zakládají se tu adventivní kořenyprimární kůra – endodermis nebo škrobová pochva (se škrob. zrny) tvořená parenchymemepidermis – pokožka s kutikulou SEKUNDÁRNÍ STAVBA STONKU některé rostliny druhotně tloustnou primární kůra nahrazena sekundární (peridermem) kambium (u nahosemenných a dvouděložných) tvoří sekundární dřevo a lýko a díky jeho periodické činnosti vznikají letokruhy stonek nese pupeny – základy jiných rostlinných orgánů (stonků, listů, květů) vrcholový pupen (na vrcholu stonku) úžlabní pupen (v úžlabí list

Témata, do kterých materiál patří