8. Morfologie a výživa rostlin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
MODIFIKACE KOŘENE
kořenové hlízy – hromadí zásobní látky (orsej)
bulvy – hromadí zásobní látky (kromě kořene je tam i podíl modifikovaného stonku; řepa)
-
vzdušné kořeny – umožňují přijímat vzdušnou vlhkost, často obsahují i chlorofyl (funkce vyživovací), běžně u rostlin v tropech a subtropech(monstera)
asimilační kořeny (některé orchideje)
-
chůdovité kořeny (olše)
-
dýchací kořeny (mangrovové porosty)
kontraktilní kořeny (stahují rostlinu zpět do půdy, sněženka)
příčepivé kořeny – přichycovací funkce (břečťan)
haustoria - u parazitů, schopné vysávat živiny z dřevních částí hostitelské rostliny (jmelí)
VYUŽITÍ KOŘENŮ
potrava člověka – kořenová zelenina
krmivo pro zvířata – krmná řepa
surovina potravinářského průmyslu – řepa cukrovka
výroba léčiv a kosmetických přípravků – pampeliška lékařská
STONEK
obvykle nadzemní orgán nesoucí listy, pupeny a reprodukční orgány (spolu s nimi tvoří prýt)
funkce
zajišťuje funkční spojení mezi kořeny a listy (transpirační a asimilační proud)
zajišťuje rozmístění listů a květů
fotosyntet. – zvlášť pokud jsou redukovány listy (u kaktusů)
zásobní f. – umožňuje přezimování (oddenky = podzemní stonky, na rozdíl od kořenů nesou šupinovité listy)
rozmnožovací f. – oddenky, šlahouny
tvořen uzlinami (místo přisedání listů, tzv. nody) a články (mezi uzlinami, prodlužují se, tzv.internodia)
STONEK BYLIN
byliny mají stonek dužnatý (jeho vnitřní pletiva jsou měkká)
lodyha – olistěný bylinný stonek (hluchavka)
stéblo – dutý stonek rozdělený kolénky na články (žito)
stvol – bezlistý stonek zakončený květem nebo květenstvím, listy tvoří přízemní růžici (prvosenka)
podle způsobu růstu rozlišujeme stonky
přímý – roste svisle (mák)
vystoupavý (jetel)
poléhavý – leží na zemi, pouze poslední článek je vzpřímený (rdesno)
plazivý – leží na zemi celou délkou (mochna)
ovíjivý – ovíjí se šroubovitě kolem opory (chmel otáčivý)
popínavý – přichycuje se úponky k opoře (hrách)
podle tvaru stonku na příčném řezu rozlišujeme
čtyřhranný (hluchavka)
trojhranný (ostřice)
kruhový (sedmikráska)
žebrovitý (kopr)
čtyřkřídlý (třezalka) aj.
podle větvení stonku rozeznáváme
-
vidličnaté – původní způsob, vzrostný vrchol se dělí na dva (např. jmelí)
hroznovité – postranní větve nepřerůstají hlavní stonek (např. smrk)
vrcholičnaté – postranní větve přerůstají hlavní stonek
makroblast = dlouhá postranní větev
brachyblast = zkrácená postranní větev (modřín)
STONEK DŘEVIN
dřeviny mají stonek dřevnatý (vnitřní pletiva jsou zdřevnatělá)
stromy (větví se v určité výšce nad zemí, mají nevětvený kmen)
keře (větví se hned u země, bez kmene)
polokeře (část prýtu je zdřevnatělá, část bylinná)