8. Morfologie a výživa rostlin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PRIMÁRNÍ STAVBA STONKU
STŘEDNÍ VÁLEC
cévní svazky - jsou uspořádány do kruhu
dřeň – parenchymatická, někdy vyplněná vzduchem a odumřelá („bezová duše“), vybíhají z ní dřeňové paprsky
pericykl – jednovrstevný, zakládají se tu adventivní kořeny
primární kůra – endodermis nebo škrobová pochva (se škrob. zrny) tvořená parenchymem
epidermis – pokožka s kutikulou
SEKUNDÁRNÍ STAVBA STONKU
některé rostliny druhotně tloustnou
primární kůra nahrazena sekundární (peridermem)
kambium (u nahosemenných a dvouděložných) tvoří sekundární dřevo a lýko a díky jeho periodické činnosti vznikají letokruhy
stonek nese pupeny – základy jiných rostlinných orgánů (stonků, listů, květů)
vrcholový pupen (na vrcholu stonku)
úžlabní pupen (v úžlabí listu)
nahodilý pupen (nahodilé umístění)
pupeny zpravidla kryty šupinami
listový pupen – základ listů
dřevní pupen – špičaté, základ větévek
květní pupen – oblé, základ květů
MODIFIKACE STONKU
oddenky – podzemní části stonků, mohou sloužit jako zásobní orgány nebo k vegetativnímu rozmnožování (zázvor, konvalinka)
oddenkové hlízy – vznik hromaděním zásobních látek v oddencích (lilek brambor)
stonkové hlízy – vznik ztloustnutím stonku, funkce zásobní (kedluben)
šlahouny – plazivé zakořeňující nadzemní prýty (jahodník)
stonkové úponky – umožnují přichycení (vinná réva)
Brachyblasty – zdřevnatělé stonky s omezeným růstem do délky, vyrůstají na nich listy (borovice) nebo květy (ovocné dřeviny – jabloň)
stonkové trny – trnité výběžky, vznik přeměnou brachyblastů, ochranná funkce (tzv. kolce; trnka)
zdužnatělé rostlinné osy (kaktusy)
VYUŽITÍ STONKU
potrava pro člověka – bramborové hlízy, chřest, kedluben
krmivo pro zvířata – pícniny
surovina pro průmysl – len, cukrová třtina, dub korkový, dřevo stromů
VODIVÁ PLETIVA
tvoří je cévní svazky (na povrchu listů jsou patrné jako žilky, v kořeni a stonku tvoří střední válec
CÉVNÍ SVAZKY se skládají ze dvou typů buněk
-
cévy - vedou vodu s rozpuštěnými miner. l. z kořenů do ost. částí r
-
jsou to trubice tvořené dlouhými řadami mrtvých buněk
-
vznikly z buněk stojících nad sebou, mezi nimiž se rozpustily příčné přehrádky
stěny bývají zesílené – šroubovitě, kruhovitě, tečkovitě
tvoří dřevo (xylém)
do buněčných stěn se ukládá celulosa a dřevovina
cévice – jsou tvořeny protáhlými mrtvými buňkami, příčné přehrádky jsou zešikmené, nerozpouštějí se
komunikaci umožňují tzv. dvůrkaté tečky
jsou hlavně u jehličnanů a kapradin
sítkovice – vedou organické látky ze zelených částí rostlin do kořene a zásobních orgánů (asimilační proud)
tvoří lýko (floém)
jsou živé, vyživují je průvodící buňky
mezi sousedními sítkovicemi jsou sítka
Cévní svazky sou uspořádány: