11. Primitivni bezobratli

11. Primitivní bezobratlí

Vznik mnohobuněčnosti u živočichů, živočichové se slepou trávicí dutinou (houbovci, žahavci, ploštěnci).

Vznik mnohobuněčnosti u živočichů

- začátek v prvohorách v kambriu

- tělo člověka – bilion buněk

- heterotrofní výživa, výskyt tkání

- největší – plejtvák obrovský, nejmenší – výřníci

sinciciální teorie vzniku – 1 buňka se začala členit přehrádkami > kolonie (syncicium = soubuní)

koloniální teorie vzniku – více buněk se shlukovalo > kolonie > vchlípení (invaginace) > dvouvrstevné organismy (žahavci, medúzy)

diblastika – ektoderm + entoderm, mezi tím rosolovitá hmota mezoglea

triblastika – mají mezoderm, od ploštěnců víš, z těchto zárodečných listů > orgány

rozmnožování

nepohlavní – nemění se gen. info, nový jedinec se vyvíjí z části organismu

- pučením – žahavci – nezmar

- dělením – žahavci

vznikne klon

probíhá rychleji, stačí jeden jedinec

polyembryonie – z 1 embrya vznikne více

pohlavní – mění se gen. info

2 gamety (haploidní) > zygota (diploidní)

vnik gamet = gametogeneze (spermatogeneze, oogeneze)

gonochoristé (jedna pohlavní žláza) x hermafrodité (obě žlázy, př. hlemýžď)

pohlavní znaky - primární – přítomnost pohl. žlázy - tvorba estrogenu a testosteronu – ty vytvářejí sekundární znaky (ochlupení, parohy, zbarvení)

oplození – proniknutí spermie do vajíčka

• mimotělní – ve vodě, vodní živočichové

• vnitřní

vajíčko produkuje látky, spermie se pohybuje podle jejich koncentrace

embryogeneze – od vzniku embrya do porodu

a) blastogeneze – rýhování vajíčka (zygoty!), tvorba zárodečných listů

b) organogeneze – zárodečné listy > orgány

blastogeneze – vzniká mnohobuněčný útvar (morula), zárodek neroste, jen se zvětšuje počet buněk

- způsob rýhování závisí na typu zygoty (hlavně na množství a uložení žloutků (savci nemají ani jeden)

vajíčka podle počtu žloutků

• oligolecitální – máložloutková vajíčka (mořské houby, žahavci), rýhují se celá = totální rýhování

• polylecitální – hodné žloutku, rýhuje se pouze povrchová oblast cytoplasmy = částečné (parciální rýhování), žloutek se nerýhuje

RÝHOVÁNÍ = série mitotických dělení > morula (tvořena geneticky fixovaným počtem buněk, blastulace – blastula (dutá koule, na povrchu tvořena buňkami) – vzniká z moruly rozestoupením buněk uvnitř, dutina uvnitř koule = blastocel (cel = střevo), blastulu tvoří blastoderm, gastrulací vzniká gastrula – invaginace blastodermu do blastocelu

živočichové

prvoústí – z prvoúst > ústa – do hmyzu

druhoústí – ostnokožci + obratlovci – z prvoúst > řiť

mezoderm – vychlípením z ektodermu

• diblastika – houby, žahavci – nemají mezoderm

• triblastika – ostatní . mají mezoderm

neurulace – poslední stadium vývoje listů (v rámci blastogeneze) > vznik nervové trubice, nervová soustava vzniká z ektodermu (neuroektodermu)