Systém bakterií

Systém bakterií

Bakterie můžeme zjednodušeně rozdělit podle charakteru buněčné stěny rozdělit na tři velké skupiny:

gramnegativní bakterie s buněčnou stěnou

grampozitivní bakterie s buněčnou stěnou

bakterie bez buněčné stěny

V rámci těchto skupin můžeme bakterie dále dělit podle jejich fyziologických a morfologických vlastností do různých skupin, které ovšem neodráží jejich vzájemnou fylogenetickou příbuznost. Následuje výběr skupin medicínsky, průmyslově a ekologicky významných nebo biologicky zajímavých. Systém podle Rosypal a kol. (2003).

GRAMNEGATIVNÍ BAKTERIE S BUNĚČNOU STĚNOU

• buněčná stěna: peptidoglykanová vrstva + lipopolysacharidová vrstva

• jejich buněčná stěna neváže stabilně komplex krystalové violeti s jodidem draselným při aplikaci Gramova barvení - jsou zbarveny růžově po dobarvení safraninem

SPIROCHÉTY

• buňka šroubovicovitá, pohyb pomocí periplasmatické membrány

• chemoorganotrofové žijící volně nebo sdruženi s hostitelem, některé patogenní

• zástupci:

  • Borrelia recurrentis - původce návratné horečky, přenos vešmi

  • Borrelia burgdorferi - původce lymské boreliózy, přenos klíšťaty

  • Treponema pallidum - původce syfilis, přenos pohlavním stykem nebo kontaminovanými předměty

  • Leptospira sp. - původce leptospiróz (horečnatá onemocnění domácích zvířat)

  • Spirochaeta sp. - nepatogenní, volně žijící (bahnité řeky, rybníky, jezera, oceány)

SPIRILY

• buňka šroubovicovitá nebo rohlíčkovitá, pohyb pomocí bičíků

• aerobní metabolismus s kyslíkem jako konečným akceptorem elektronů

• zástupci:

  • Bdellovibrio sp. - nepatogenní, predátoři ostatních bakterií

  • Helicobacter pylori - patogen žaludeční sliznice lidí, původce chronické gastritidy, peptidických vředů

  • Campylobacter sp. - u lidí způsobují průjmy, rezervoárem zvířata

GRAMNEGATIVNÍ AEROBNÍ NEBO MIKROAEROBNÍ TYČKY A KOKY

• chemoheterotrofové rostoucí za obligátně aerobních podmínek, kyslík konečným akceptorem elektronů

• výskyt v půdě, ve sladké vodě i v moři, na kořenech rostlin, ve střevech, v ústní dutině člověka i zvířat

• zástupci:

  • Agrobacterium tumefaciens - obsahuje Ti-plazmid, na němž se nachází geny, jejichž produkty vyvolávají tvorbu nádorů na kořenech dvouděložných rostlin

  • Acetobacter aceti, Gluconobacter oxidans - na ovoci a mnoha rostlinách, oxidace etanolu na kyselinu octovou (i průmyslové využití!), hnití jablek a hrušek

  • Azotobacter chroococcum, Azomonas agilis - půdní fixátoři vzdušného dusíku

  • Rhizobium leguminasarum - fixace vzdušného dusíku, symbióza s bobovitými rostlinami v kořenových hlízkách

    • • fixace vzdušného dusíku = proces, při kterém je vzdušný dusík inkorporován do jednoduchých sloučenin využitelných organismy = včleňování vzdušného dusíku do biomasy; energeticky náročná reakce je katalyzována enzymem nitrogenázou, musí probíhat v prostředí bez kyslíku: