Systém bakterií

výskyt ve sladké i slané vodě jako plankton nebo bentos v teplotním rozmezí 2–74 °C

v letních měsících může dojít k jejich přemnožení ve sladkovodních nádržích bohatých na fosfáty a nitráty (tzv. vodní květ)

některé druhy žijí jako endosymbionti eukaryot (s rozsivkami nebo houbami) nebo jejich exosymbionti (s lišejníky, játrovkami)

podle morfologických vlastností je můžeme dělit do pěti skupin:

• chrookokální cyanobakterie (řád Chroococcales): jednobuněčné tyčky nebo koky, buňky jednotlivě nebo v agregátech navzájem držených pouzdrem nebo slizem, rozmnožují se příčným dělením nebo pučením

• pleurokapsální cyanobakterie (řád Pleurocapsales): jednobuněčné formy množící se vícenásobným dělením uvnitř mateřské buňky, čímž vzniká mnoho malých dceřinných buněk uvolňujících se ven rupturou stěny mateřské buňky

• vláknité cyanobakterie bez heterocyst (řád Oscillatoriales): tvoří nevětvená vícebuněčná vlákna (tzv. trichomy) bez diferenciace na heterocysty a akinety

• vláknité cyanobakterie tvořící heterocysty (řád Nostocales): ve vláknitých trichomech dochází k diferenciaci na heterocysty a akinety

• vláknité cyanobakterie tvořící heterocysty a dělící se ve více rovinách (řád Stigonematales): dělením buněk dochází k větvení trichomů, ty mohou být jednořadové/několikařadové

prochlorofyta

• • na rozdíl od cyanobakterií obsahují chlorofyl b a neobsahují fykobiliny

  • zástupci:

    • Prochloron sp. - jednobuněčná prochlorophyta

    • Prochlorothrix sp. - vláknitá prochlorophyta

AEROBNÍ CHEMOAUTOTROFNÍ BAKTERIE

• bezbarvé bakterie oxidující síru (Thiothrix sp., Thiobacillus sp.)

• bakterie oxidující železo nebo mangan (Gallionella sp.)

• nitrifikační bakterie (Nitrosomonas sp. oxiduje amoniak na dusitany, Nitrobacter sp. oxiduje dusitany na dusičnany, Nitrococcus sp. oxiduje dusitany na dusičnany)

MYXOBAKTERIE

• striktně aerobní chemoheterotrofové bez bičíků (vykazují klouzavý pohyb po substrátu - produkce slizu, který zanechávají za sebou)

• ve vývojovém cyklu se vyskytuje stadium makroskopicky viditelné plodnice (liší se navzájem tvarem, velikostí, pigmentací u různých rodů), která obsahuje myxospory tvaru tyček nebo koků => myxobakterie mají ze všech bakterií nejsložitější vývojový cyklus

• rozšířeny po celém světě, hojné zvláště v teplém, polosuchém a suchém prostředí (stepi, polopouště subtropických a mírných oblastí)

• typickým stanovištěm myxobakterií jsou půdy o neutrálním pH, rozkládající se organická hmota (včetně trusu býložravců), hnijící dřevo, sladkovodní prostředí

• zástupce:

  • Myxococcus sp. - rozkládá ostatní bakterie, kvasinky a některé vláknité houby

GRAMPOZITIVNÍ BAKTERIE S BUNĚČNOU STĚNOU

• buněčná stěna tvořena pouze silnou vrstvou peptidoglykanu

• jejich buněčná stěna váže stabilně komplex krystalové violeti s jodidem draselným při aplikaci Gramova barvení - jsou zbarveny většinou modře až tmavě fialově