11. Primitivni bezobratli
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
měchožil zhoubný, nesmírně nebezpečný parazit, tělo dosahuje sotva 6 mm -pouze čtyři články
v dospělosti žije ve střevech šelem, jeho mezihostitelem je srnčí zvěř, ovce, kozy, skot, příp. i člověk
onkosféra se usazuje v játrech nebo v plicích, kde vytváří boubel (=echinokok) až o velikosti kedlubny- v něm vzniká velké množství hlaviček
škulovec široký, tělo- až 4000 čl. =10m, hlavička má přísavné rýhy (botridie), larva má tři vývojová stadia: v buchance, v rybě, konečný hostitel=konzument ryb=člověk, pes, vlk, tuleň, vodstvo Pobaltí, Kanady, Japonska
řemenatka ptačí, parazituje hojně ve střevech racků a volavek- mezihostitel = buchanky a ryby.
ZÁVĚR: Z fylogenetického hlediska jsou ploštěnci významnou skupinou živočichů. Domníváme se, že vznikli z plazivých bentických žebernatek. Ploštěnky samotné jsou výchozím typem pro motolice a tasemnice, které se z nich vyvinuly k parazitickému způsobu života a jejich vývoj končí slepě. Výrazně zasahují do hospodářské činnosti člověka a mají význam ve veterinární a humánní medicíně.
kmen: HLÍSTI
tělo: protáhlé, nečlánkované, válcovité, k oběma koncům se zužující, jednovrstevná pokožka vylučuje silnou kutikulu, chránící hlísty před účinky trávicích enzymů hostitele
všichni zástupci mají nepravou dutinu tělní pseudocoel, jímž prostupuje trávicí trubice s vyvinutým ústním a řitním otvorem
pseudocoelní dutinu vyplňuje míza a zplodiny anaerobního dýchání (např. kyselina máselná)
nemají soustavu dýchací, ani soustavu cévní
gonochoristé (odděleného pohlaví)
žijí ve vodním prostředí, ve vlhké půdě, nebo paraziticky
třída: HLÍSTICE
převážně parazitičtí živočichové - způsobují někdy velmi vážná onemocnění epidemického charakteru
ústa hlístic jsou zpravidla vybavena kutikulárními zuby, jimiž aktivně narušují tkáně hostitele
trávící soust.: ústní otvor -) sací hltan pro nasávání živin
škodlivé rozpustné látky vylučují jednobuněčnými vylučovacími trubicemi
jednovrstevná pokožka krytá kutikulou
gonochoristé s nápadným pohlavním dimorfismem- samečkové jsou drobnější; při vyústění samčího pohlavního ústrojí mají dvě štětinky (spikuly), sloužící při páření k aktivnímu rozevírání pohlavního otvoru samičky; samičí pohlavní orgány jsou párové ; značná nadprodukce vajíček,velmi lehká (mohou být unášena i průvanem) ; značně odolná vůči vyschnutí, mrazu a chemikáliím.
škrkavka dětská
cizopasí v tenkém střevě člověka- odebírá živiny, intoxikuje svými metabolity, narušuje cévní kapilární sítě, ucpává střeva až k jejich proděravění = perforaci
znakem nakažení škrkavkami, nemoci zvané ascaridóza, je nechutenství, zvracení, bolesti hlavy. Nákaza je rozšířena zejména mezi dětmi. Oplozená vajíčka škrkavek opouštějí s výkaly tělo. Pokud se dostanou do žaludku hostitele, vyvíjejí se z nich mikroskopické larvy. Ty prolezou stěnou tenkého střeva a krví jsou pasivně zanášeny do jater a posléze do plic, kde dráždí ke kašli. Po opětném polknutí s hlenem se usazují v tenkém střevě, kde dospívají.