9. Rostlinné orgány

Podle tvaru čepele

Jednoduché listy
• celistvé - s nečleněnou čepelí

• členěné - s čepelí s různě hlubokými zářezy (podle typu žilnatiny)

Složené listy
• mají čepel rozdělenou na samostatné části (lístky)
• zpeřené - dvojice lístků vyrůstají z pravidla naproti sobě po obou stranách řapíku, mohou být lichozpeřené (list je zakončen jedním lístkem - např. jeřáb ptačí) nebo sudozpeřené (je ukončen dvojící lístků - např. vřetenatka viková)
• dlanitě složené - lístky vyrůstají z vrcholu řapíku, podle počtu lístků rozeznáváme např. listy trojčetné (jetel plazivý), pětičetné (jírovec maďal), sedmičetné a mnohočetné (lupina mnoholistá)

PŘÍČNÝ ŘEZ LISTEM

• na příčném řezu listem (týká se tzv. bifaciálního listu = má svrchní stranu odlišnou od spodní; u našich rostlin převládá tento typ listů) rozlišujeme:

• pokožka - nachází se na svrchní i spodní straně listu, je pokryta kutikulou, má průduchy převážně na spodní straně
• mezofyl - nachází se mezi spodní a svrchní pokožkou, je rozlišen na:
: palisádový parenchym - pod svrchní pokožkou listu, tvořen protáhlými buňkami s velkým množstvím chloroplastů
: houbový parenchym - buňky nepravidelného tvaru obsahující menší množství chloroplastů, jsou odděleny velkými mezibuněčnými prostorami; sběrné buňky houbového parenchymu odvádějí asimiláty, které vznikají v mezofylu, do lýka cévních svazků
• cévní svazky - mají vodivou funkci a zpevňují list; od mezofylu jsou odděleny parenchymatickou nebo sklerenchymatickou pochvou; postupným rozvětvováním se ztenčují; uspořádání cévních svazků (žilek) v listové čepeli se nazývá listová žilnatina

Listová žilnatina
• může být souběžná, zpeřená (z hlavní žilky odbočují žilky postranní, které se dále větví), dlanitá (z báze čepele vystupuje několik žilek, které se dále větví) nebo rovnoběžná

• jestliže má list stejnou svrchní i spodní stranu nazývá se monofaciální (jednolící) - palisádový parenchym je uložen pod svrchní i pod spodní pokožkou a průduchy jsou na svrchní i spodní pokožce (např. kosatec)

MODIFIKACE LISTU

• listy mohou plnit nejrůznější funkce a tomu je přizpůsoben také jejich tvar a vnitřní stavba různě modifikace:

• děložní listy - první listy obsažené již v zárodku semene (vyživují ho, mají jednodušší stavbu než listy asimilační); počet děloh v zárodku semene kolísá, u jednoděložných rostlin bývá 1, u dvouděložných 2, u nahosemenných může být počet děložních lístků 2-18
• trny - trnité výběžky vznikající přeměnou listů nebo palistů; mají ochrannou funkci (např. trnovník akát - trny vznikly přeměnou palistů, bodlák - trny vznikly přeměnou úkrojků listové čepele)
- osten je výběžek, na jehož vzniku se podílely pokožkové a podpokožkové buňky
• listové úponky - umožňují přichycení (např. hrách)
• cibule - zdužnatělé listy; slouží k hromadění látek a vegetativnímu rozmnožování (např. cibule kuchyňská)
• listeny - redukované listové útvary, v jejichž úžlabí vyrůstají květy nebo květenství; mohou být výrazně zbarveny, sdružovat se, tvořit obal nebo zákrov
• plevy a pluchy - nachází se u květenství trav
• lapací zařízení - nachází se u některých masožravých rostlin