9. Rostlinné orgány

pericykl (perikambium) - vrstva buněk, které si zachovávají dělící schopnost; zakládají se zde postranní kořeny, přední vrstvička předního válce- nevim

cévní svazek - uvnitř středního válce; činností kambia (které se zakládá mezi primárním dřevem a lýkem) druhotně tloustne, původní radiální cévní svazek se mění na kolaterální a prvotní kůra je nahrazena druhotnou kůrou (peridermem)

dřeň - tvoří se uvnitř mezi cévními svazky, především u jednoděložných rostlin

kambium - hvězdičkovitý tvar; střídá se lýko a dvěřo - cevní svazek paprsčitý

pozn. u jednoděložných rostlin je primární stavba kořene zachována po celý život, u dvouděložných a nahosemenných rostlin dochází k sekundárnímu tloustnutí

MODIFIKACE KOŘENE

• kořeny mohou plnit různé funkce, čemuž je přizpůsoben také jejich tvar a vnitřní stavba různé modifikace:

• zásobní kořeny - hromadí zásobní látky; patří sem kořenové hlízy (např. vstavač) nebo bulvy (např. celer); bulva vzniká modifikací nejen kořene, ale také dolní části stonku
• vzdušné kořeny - umožňují přijímat vzdušnou vlhkost, často obsahují i chlorofyl (vyživovací funkce); běžné u rostlin v tropech a subtropech (např. monstera), mohou se zde nacházet průduchy
• příčepivé kořeny - mají přichycovací funkci (např. břečťan)
• haustoria - kořeny parazitů a poloparazitů schopné vysávat živiny z dřevních částí hostitelských rostlin (např. jmelí)
• chůdovité kořeny - upevňují rostlinu v sypké půdě (např. olše lepkavá, kukuřice), částečně jsou nad zemí
• stahovací kořeny (kontraktilní) - zkracují se během vývoje a zatahují rostliny hlouběji do půdy (např. cibuloviny)
• dýchací kořeny (pneumatofory) - vyčnívají nad povrch půdy (např. bažinné rostliny)

VYUŽITÍ KOŘENŮ

• kořenová zelenina jako potrava člověka
• krmivo pro zvířata (např. krmná řepa)
• surovina potravinářského průmyslu (např. řepa cukrovka)
• výroba léčiv a kosmetických přípravků (např. pampeliška lékařská)

2. S T O N E K

• lat. kaulom
• obvykle nadzemní článkovaná část cévnatých rostlin nesoucí listy a reprodukční orgány
• zprostředkovává spojení mezi kořenovým systémem a listy
• rozvádí roztoky minerálních látek z kořenů do listů a z listů vede organické látky (asimiláty) do míst spotřeby (do růstových pletiv, kořenů, plodů, apod.)
• zajišťuje optimální polohu listů a květu v prostoru
• má dobře vyvinutá vodivá a mechanická pletiva
• prýt = stonek s listy; místa, kde listy přisedají, se nazývají uzliny (nody), mezi nimi jsou články (internodia)
• stonek nese také pupeny = základy budoucích rostlinných orgánů (stonků, listů, květů) - rozlišujeme vrcholový pupen (nachází se na vrcholu stonku) a úžlabní pupeny (nachází se v úžlabí listů)